Konec vojenského újezdu v Brdech. Vláda schválila nový zákon

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: E15

Vláda udělala další krok ke konci vojenského Újezdu Brdy a zmenšení ostatních vojenských výcvikových ploch o třetinu. Schválila nový návrh zákona. Část území získá civilní správa a na přírodně cenných územích bude vyhlášen ochranný režim. Kabinet schválil také změnu branného zákona a návrh zákona o vojácích v záloze. Zákony bude ještě muset projednat Parlament.

Zrušení vojenského újezdu v Brdech prosazuje armáda z úsporných důvodů. Podle náčelníka generálního štábu Petra Pavla je vojenský prostor ve středních Čechách sice největší, ale plocha využitelná pro výcvik vojska je malá.

Proti zrušení brdského výcvikového prostoru se postavila ČSSD, stínový ministr Jan Hamáček požaduje místo něj rušení újezdu Boletice. Jedním z Hamáčkových argumentů proti rušení újezdu je obava z toho, že bude následně zrušena dělostřelecká posádka v Jincích. Podle Pavla ale jednotka stejně po většinu roku cvičí v jiných újezdech. „Držet vojenský výcvikový prostor jen kvůli jednomu útvaru s 24 hlavněmi je skutečně neefektivní,“ řekl Pavel.

Vláda schválila také návrh změny branného zákona, který má nově umožnit kabinetu, aby v případě rostoucího ohrožení státu povolal do armády vybrané ročníky a specializace, které by vycvičil ještě před vyhlášením stavu ohrožení nebo válečného stavu.

BrdyBrdy

Podle Pavla bude záležet na konkrétní situaci, jak rychle vláda o podobném náboru odvedenců rozhodne. Pokud by se rozhodla povolat vybrané specialisty, bude se soustředit zejména na funkce, kterých má armáda dostatek pouze pro mírový stav, tedy logistiky, zdravotníky, experty na financování a právní podporu.

Zálohy v záloze

Další návrh zákona, který dnes kabinet schválil, se týká vojáků v záloze. Mimo jiné umožní povolat příslušníky aktivních záloh armády do služby na území republiky nebo v zahraničních misích.

V České republice by záložníci byli nasazeni k likvidaci přírodních pohrom nebo průmyslových havárií. K nasazení v zahraničních operacích by došlo v případě, kdy by vojáci profesionální armády neměli dostatek času na regeneraci mezi jednotlivými misemi. Podle Pavla je ale pravděpodobnost nasazení záložníků v zahraničí velmi malá.

Novinkou v zákoně je skutečnost, že zájemci o službu v profesionální armádě již při svém nástupu podepíšou závazek, že po skončení svého působení v ozbrojených silách budou ještě pět let činní v aktivních zálohách. Budou se tak například účastnit povinných cvičení. Armáda má nyní zhruba 1200 příslušníků záloh, v budoucnu jich chce mít až 5000, uvádí materiál, který dnes vláda schválila.