Konkurenceschopnost Česka? Kvůli úředním procedurám jsme už horší než Litva

Česká republika, ČR, Pražský hrad

Česká republika, ČR, Pražský hrad Zdroj: ctk

V letošním žebříčku konkurenceschopnosti zemí Evropské unie si Česká republika pohoršila o dvě příčky a skončila za Litvou na 18. místě. V čele žebříčku je Finsko, za ním Švédsko a pak Nizozemsko, pořadí naopak uzavírá Rumunsko za Řeckem a předposledním Bulharskem. Česko tíží třeba zdlouhavé formality při startu podnikání a zároveň mu chybí inovace.

Umístění v žebříčku vyplývá ze zprávy Europe 2020 Competitiveness Report, kterou dnes zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF). To zprávu vydává každé dva roky s cílem zhodnotit pokrok evropských ekonomik v plnění cílů stanovených ve strategii Evropa 2020.

Ve srovnání s rokem 2010 si Česká republika pohoršila dokonce o čtyři příčky. Důvodem poklesu je zhoršení situace v podnikatelském prostředí. Česko je charakterizováno spíše jako otevřená ekonomika, s nízkou příjmovou nerovností a efektivním trhem práce, se zdravým vztahem mezi mzdou a produktivitou.

Podnikatelské prostředí v České republice se sice podle zprávy pohybuje kolem evropského průměru, nicméně vládní nařízení jsou tíživá a doba potřebná k zahájení podnikání a veškeré požadované procedury jsou stále poměrně zdlouhavé.

Neúspěšná strategie
Strategie Evropa 2020 navazuje na takzvanou lisabonskou strategii a je souborem pěti základních cílů, které hodlají členské země v rámci desetiletky splnit. Patří mezi ně zvýšení zaměstnanosti na nejméně 75 procent, dále zvýšení výdajů na vědu, výzkum a inovace, zvýšení podílu vysokoškoláků nebo naopak snížení počtu lidí ohrožených chudobou. Cílem lisabonské strategie bylo, aby se EU stala do roku 2010 nejdynamičtější ekonomikou světa. Strategie však skončila neúspěšně, jak ukazuje realita.

Jednou z hlavních slabostí České republiky je pak nedostatek inovací, který zaostává za průměrem EU, zvlášť pokud jde o patentové žádosti a dostupnost nejnovějších technologií. Za poslední čtyři roky se zhoršilo také hodnocení vzdělání a odborné přípravy, což je potřeba zlepšit.

Další důležitou oblastí, kde se Česká republika musí zlepšit, je udržitelnost životního prostředí, a to zvláště kvůli vysoké závislosti na neobnovitelných zdrojích energie, vysoké hladině emisí oxidu uhličitého při spotřebě energie a relativně nízkým závazkům v rámci mezinárodních smluv v oblasti životního prostředí.

Náskok Ameriky EU nesnížila

Celá Evropská unie podle zprávy neučinila příliš velký pokrok ve snižování náskoku, který mají v konkurenceschopnosti Spojené státy a další rozvinuté ekonomiky. Značný rozdíl v konkurenceschopnosti je přitom patrný i v rámci EU.

Ekonomka WEF Margareta Drzenieková-Hanouzová poznamenala, že Evropa jako celek učinila významné kroky směrem k makroekonomické stabilitě. Nyní však nastává čas, aby se její představitelé soustředili na zavedení těch správných reforem a povzbudili chytré investice pro zvýšení růstu produktivity.

„Není zde žádný prostor pro sebeuspokojení, dokonce ani u těch zemí, které si v současnosti vedou dobře,“ prohlásila Drzenieková-Hanouzová.

Žebříček zemí, v závorce pořadí v předchozím hodnocení
PořadíZeměPočet bodů
1. (2.) Finsko 5,7
2. (1.) Švédsko 5,55
3. (4.) Nizozemsko 5,41
4. (3.) Dánsko 5,32
17. (20.) Litva 4,38
18. (16.) Česká republika4,33
19. (19.) Lotyšsko 4,32
26. (25.) Řecko 3,79
27. (27.) Bulharsko 3,75
28. (26.) Rumunsko 3,64

České firmy jsou připravené růst

Británie: Pracujeme na podnikatelském ráji

Dramatický pokles naší konkurenceschopnosti a divergence