Kurzarbeit po česku začne v září
Stát firmě doplatí část mzdy za dobu, kdy se zaměstnanec vzdělával, a to až 31 tisíc korun měsíčně, a uhradí i náklady na školení. To vše po dobu půl roku, ve výjimečných případech až rok. Na peníze ovšem nedosáhnou firmy, které by chtěly nechat proškolit zaměstnance v pražských provozovnách.
Ministerstvo zatím neumí odhadnout, kolik firem by tak velký pokles zakázek mohl postihnout. „Vážná ztráta zakázek zatím nepředstavuje fatální problém, firmy si celkem drží výrobní program bez velkých výpadků,“ popisuje reálnou situaci malých a středních podniků Eva Svobodová, ředitelka jejich asociace. Skutečný zájem firem tak ministerstvo zjistí až na podzim. „Tento projekt, který se podobá německému kurzarbeitu, přichází pozdě. Nicméně je to lepší než nic,“ dodává Svobodová. Už v letech 2009 a 2010 mohly podniky postižené krizí získat podobné dotace v rámci projektu Vzdělávejte se.
Firmy nebudou na rozdíl od některých předchozích programů omezeny v tom, jaké kurzy zaměstnancům dopřejí. „Může jít o specifické odborné vzdělávání, ale také obecné kurzy. Musí se ale vždy jednat o zvyšování kvalifikace. Poslat lidi jen na kurz základní počítačové dovednosti nepůjde,“ vysvětluje Karel Machotka, náměstek ministra práce a sociálních věcí. Zaměstnanci se budou moci vzdělávat jak mimo firmu, tak přímo na pracovišti.
Podmínky dotace z programu Vzdělávejte se pro stabilitu |
---|
Meziroční pokles tržeb na zaměstnance za poslední čtvrtletí o více než 20 %. |
Jeden měsíc není schopna přidělovat zaměstnanci práci na celou pracovní dobu. |
Výpadek práce zaměstnanců od 20 do 60 procent týdenní pracovní doby. |
Maximální výše náhrady mzdy na školeného zaměstnance 31 tisíc korun měsíčně. |
Pokrytí nákladů na externí vzdělávací kurzy, nebo náklady na interního lektora do výše 230 Kč za hodinu. |
Maximální doba účasti firmy v programu 6 měsíců, ve výjimečných případech 12 měsíců. |
Kolik firem si v minulých protikrizových projektech nechalo od státu zaplatit kurzy, které skutečně zlepšily schopnosti pracovníků a pomohou firmám v růstu, se podle Machotky nedá jednoznačně určit. Ze zkušeností malých a středních podniků vyplývá, že dotace čerpaly především na rozvoj měkkých dovedností a nikoli na odborný rozvoj. „Z naší vzdělávací nabídky měly firmy v předchozích dotačních programech největší zájem o jazykové kurzy, dále logistiku a skladování, strojírenské kurzy a kurzy IT,“ dodává Pavel Široký, ředitel agentury Republikové centrum vzdělávání.
Autor je redaktorem magazínu Profit