Pantografy přinesly v polovině šedesátých let v příměstské dopravě řadu novinek. Předně dokázaly zkrátit jízdní dobu kvůli nízkopodlažním vstupům a širokým dveřím, díky kterým se nástup cestujících a tedy i doba čekání v zastávkách výrazně zrychlila. Pantografy tehdy nahradily spoje složené z běžných osobních vagonů tažených buď parní, nebo už elektrickou lokomotivou. Protože ale neměly nástupní schůdky, bylo potřeba zejména v menších zastávkách vybudovat nástupiště se zvýšenou hranou, protože nástup přímo z kolejiště byl obtížný, doplnil Drápal.
V současnosti mohou cestující v běžném provozu vozidla s charakteristickým tvarem masky, podle kterého stroje získaly i svoji nepříliš lichotivou přezdívku, spatřit v pracovní dny na trase Praha-Libeň - Roztoky u Prahy a ve špičkách i dále v úseku do Kralup nad Vltavou. Slouží rovněž i jako pohotovostní vozidla pro případ mimořádných událostí v pražském uzlu.
| Elektrické jednotky 451 a 452 |
|---|
 |
| Elektrická jednotka řady 451/051 (dřívější označení EM 475.1/N475.1) a její novější modifikace 452/052 (dřívější označení EM 475.2/N475.2) Českých drah patří mezi nejstarší typy českých elektrických souprav pro kapacitní příměstskou osobní železniční dopravu. Používá se pro ni více přezdívek, například Emilka (podle původního typového označení), pantograf nebo panťák, nově též žabotlam (podle vzhledu čela). V době vzniku bylo jejich hlavní předností oproti vlakům taženým lokomotivami značné zrychlení (0,7 m/s2) a jednoduchá možnost změny směru jízdy bez posunování. |
