Štěpánek se měl provinit jako majitel autosalonu. Fiktivním klientům zprostředkovával leasing, peníze končily na jeho účtu. Než jej stačili policisté zatknout, utekl do Dominikánské republiky, kde pracoval a založil novou rodinu.
V Karibiku se skrýval devět let, než ho tam české policejní komando loni na podzim zatklo spolu s dalšími uprchlíky. V Česku si měl odpykat 8,5 roku, požádal však o nový proces.
Štěpánek požádal o obnovu svého procesu. Soud tak v jeho případě rozhodoval po vyhlášení novoroční amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale amnestii zpochybnil a Nejvyšší soud mu dal za pravdu, že v případě Štěpánka postupovala justice nesprávně. Zeman o zrušení amnestie usiloval už v několika případech v minulosti. Soud mu dal za pravdu v případech, kdy se odsouzení vyhýbali trestu.
V minulých týdnech NS zrušil zastavení trestních stíhání údajného podvodníka Martina Gutha, údajného překupníka aut Milana Šenfelda, Martina Čihuly, jenž čelil podezření z daňových úniků a údajného lupiče Martina Bajgera. Všichni se po určitou dobu skrývali v zahraničí, což soudy nezohlednily při aplikaci amnestie.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman celkem podle dostupných informací podal 16 dovolání v amnestijní agendě. Stále visí otazník například nad částečnou amnestií pro aktéry kauzy takzvané konkurzní mafie Jiřího Berku, Daniela Thonata a Lubora Kindla. Zeman zpochybnil také amnestování Miroslava Hálka, bývalého šéfa vytunelovaného fondu Trend, nebo Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36 tisíc lidí o půl miliardy korun. Amnestii chce Zeman zrušit rovněž v případě manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Všichni se podle obžaloby podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů.
