Podobně jako Poslanecká sněmovna chce i Senát schválit novelu zákona o střetu zájmů, kterou hnutí ANO nazývá lex Babiš, do říjnových voleb. Podle šéfa horní komory parlamentu Milana Štěcha (ČSSD) normu podpoří velká většina jeho kolegů. Výjimkou budou zástupci uskupení Andreje Babiše a zřejmě příznivci prezidenta Miloše Zemana. Včetně Zdeňka Škromacha či protikorupčního aktivisty Václava Lásky ovšem disponují jen zhruba šestinou hlasů ze všech senátorů.
„Pravděpodobně budeme o střetu zájmů jednat 19. října, kdy se sejde plénum ještě v původním složení, protože v té době nebude uzavřené druhé kolo doplňovacích voleb. Jsem optimista a věřím, že návrh projde. Mohlo by se o něm rozhodovat i 23. října, kdy stále budeme usnášeníschopní,“ řekl deníku E15 Štěch.
Dodal, že komplikace by mohly nastat jen tehdy, pokud by předloha obsahovala chyby, které by bylo potřeba opravit. To však nepředpokládá, když pro ni zvedlo ruku 135 poslanců ze dvou set.
„Jde o jeden z vládních programových bodů, očekávám kladné stanovisko všech přítomných sociálnědemokratických senátorů nebo drtivé většiny z nich. Myslím, že by byli pro i kolegyně a kolegové z ANO. Jsou ale uskupením vůdcovského typu, takže si to asi nedovolí,“ poznamenal předseda Senátu v narážce na výrok pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO).
Ta uvedla, že přijetí novely vítá, protože s ní souhlasí. Kdyby však byla zákonodárkyní, z loajality k ANO by „lex Babiš“ nepodpořila. Postoj babišovců a senátorů nakloněných hlavě státu schválení neovlivní. Kluby ANO a Strany práv občanů mají i s jedním komunistou a dvěma Severočechy 11 členů, naopak ČSSD, KDU-ČSL, ODS a Starostové 64. Tyto čtyři strany souhlasily se zákonem ve sněmovně.
Zeman, který normy stvrzuje podpisem, v reakci na rozhodnutí dolní komory vzkázal, že určující pro něj bude právě stanovisko Senátu. Hned další den zákon kritizoval, podle něj zabraňuje úspěšným podnikatelům vstupovat do politiky a zůstávat v ní. V případě prezidentova veta však stačí k jeho přehlasováni 101 poslanců.
| Co novela přinese |
|---|
| Členové vlády nebudou moci vlastnit televizní a rozhlasové stanice ani periodický tisk. A firmy, v nichž budou mít čtvrtinový nebo větší podíl, nedosáhnou na veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zákaz vlastnit média má platit od příštího funkčního období, omezení pro firmy ministrů zřejmě už od ledna. |
