Lidé si prezidenta vyberou sami, rozhodl Senát
„Ve dvanácti zemích Evropské unie, které jsou republikou, probíhá přímá volba, nepřímá je jen v osmi zemích,“ argumentoval pro zákon ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. ODS, TOP 09 a Věci veřejné mají změnu volby v koaliční smlouvě.
I když nakonec Senát s novelou souhlasil, v diskusi převažovaly kritické hlasy. K části občanskodemokratických zákonodárců se přidal i lidovec Petr Pithart. Podle něj jde o riskantní zásah do ústavy. K přímé volbě měli výhrady i někteří senátoři ČSSD. „Posune to Česko k poloprezidentskému režimu. Navíc budeme v permanentní volební kampani,“ řekla senátorka Jiřina Rippelová.
V posledním průzkumu veřejného mínění si přímou volbu nástupce Václava Klause, jehož mandát vyprší 7. března 2013, přeje 80 procent lidí. Přímá volba bude dvoukolová, tedy podobná jako u voleb do Senátu.
Pravice skřípe zuby
Několikahodinovou bouřlivou debatu senátorů o přímé volbě prezidenta doprovázela spíš kritika a ironie, místy ale i uvolněnější momenty. Například předseda senátní frakce ČSSD Petr Vícha litoval, že se s ním premiér a šéf ODS Petr Nečas nevsadil o to, která z obou největších stran dá ústavní novele větší podporu. Občanští demokraté totiž socialistům vytýkali, že změnu ve skutečnosti nechtějí. Vícha by láhev vína, která měla být v sázce, vyhrál, protože z 39 přítomných sociálnědemokratických senátorů jich byla pro drtivá většina.
„Řada z nás skřípe zuby, je to populistický cirkus. Jenže co naplat, hlas lidu, hlas Boží,“ poznamenal jeden z pravicových zákonodárců. Občanští demokraté se k přímé volbě stavěli vždy chladně, v koaliční smlouvě ustoupili TOP 09 a Věcem veřejným. K socialistům a části ODS se přidali ještě senátoři právě z topky a některých dalších frakcí.
Z nejsilnější vládní strany včera zaznívalo nejvíce kritiky. „Přímo volený prezident bude sypat písek do soukolí vlády a vetovat zákony,“ prohlásil senátor Jaroslav Kubera. Ten už v úterý deníku E15 řekl, že o návrhu se mělo diskutovat mnohem déle než jen jedno odpoledne. Kubera za největší absurditu označil fakt, že přímo zvolený prezident bude mít silnější mandát, avšak menší pravomoci. Jejich osekání prosadila už ve sněmovně ČSSD. Pozměňovací návrh socialistické senátorky Jiřiny Rippelové na kontrasignaci členů rady ČNB horní komorou parlamentu nakonec spadl pod stůl.
Svého kandidáta pro volbu prezidenta má z parlamentních stran zatím jen TOP 09. Je jím její předseda a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. ODS bude vybírat mezi šéfkou Sněmovny Miroslavou Němcovou a prvním místopředsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. ČSSD bude teprve rozhodovat o tom, zda jejím kandidátem bude někdo z jejích řad, anebo nestraník.
