Statisíce lidí na odpočinku s důchodovým připojištěním čeká zásah do jejich finančních plánů. Podle Asociace penzijních společností ztratí už od července v rámci novely zákona pro rozvoj kapitálového trhu nárok na státní příspěvky k měsíčním úložkám. O bonus přijdou i ti, kteří k polovině příštího roku nezavrší nejnižší možnou dobu spoření, a s ukládáním peněz skončí. Ministerstvo financí se odvolává na stanoviska odborníků, kteří původně navrhovali ještě tvrdší postup. Změny paragrafů už schválila Poslanecká sněmovna, nyní je posoudí Senát.
„Retroaktivním zrušením příspěvku postaví stát zhruba čtvrt milionu důchodců do velmi nepříjemné pozice. Sebere jim možnost čerpat státní příspěvky, a zároveň jim neumožní systém opustit, aniž by je za to nepotrestal,“ uvedl šéf asociace Aleš Poklop.
Jednou z podmínek pro jednorázové vyrovnání je nejméně pět let spoření. K 1. červenci ji však podle Poklopa nebude splňovat právě čtvrt milionů penzistů. Pokud budou chtít ze systému vystoupit, dostanou jen takzvané odbytné a budou muset odepsat všechny bonusy od státu, které jim byly přiznány. „To je obecné pravidlo, které platí už dnes a na němž novela zákona nic nemění,“ řekl mluvčí rezortu financí Filip Běhal.
Ještě hůře na tom budou ti, kteří by hodlali přestat ukládat finanční prostředky, aniž by měli splněné dva roky spoření. Pak nezískají ani odbytné. Z údajů asociace plyne, že takových lidí bude asi 80 tisíc. „Férovým řešením této situace je zavedení pětileté ochranné lhůty, která umožní lidem s uzavřenou smlouvou dospořit za dohodnutých podmínek,“ míní Poklop.
Poradci žádali větší škrty
V současnosti se státní příspěvky pohybují v rozmezí od 90 do 230 korun měsíčně, záleží na výši úložky. Spolu s roční daňovou úsporou může bonus dosáhnout až 6360 korun ročně.
Ministerstvo financí, které úpravu zákona předložilo, argumentuje doporučením Národní ekonomické rady vlády (NERV), k němuž se přiklonila také Národní rozpočtová rada. Experti z NERV dokonce navrhovali, aby stát přestal vyplácet příspěvky účastníkům penzijního připojištění od věkové hranice 55, případně 60 let. „Bylo rozhodnuto o mírnější a logičtější variantě, která ukončení vyplácení příspěvku prováže s přiznáním starobního důchodu,“ dodal Běhal.
Opozice kritizuje zpětnou platnost
Zásadní problém však může spočívat ve zpětné platnosti normy, na což poukazuje opozice. „Vláda si bohužel libuje v nepřímé retroaktivitě. Lidem nelze měnit podmínky, když neměli čas se připravit,“ zdůraznil člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (ANO). Hnutí už napadlo některé koaliční zákony před Ústavním soudem. Například zkrácení letošní červnové mimořádné valorizace důchodů má soud veřejně projednávat 10. ledna.
Podle Běhala je postup v souladu s právními předpisy. „Ukončení vyplácení příspěvku účastníkům ve starobním důchodu lze považovat nanejvýš za nepravou retroaktivitu, která je přípustná,“ podotkl. Kabinet vychází ze skutečnosti, že penzijní připojištění nemá sloužit jako krátkodobý či střednědobý produkt s podporou státu, nýbrž jako prostředek k dlouhodobému odkládání spotřeby v produktivním věku, aby si dotyční vytvořili finanční polštář na stáří.
To je také podle vlády hlavním cílem novely zákona schválené sněmovnou. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po níž bude možné vybrat peníze bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Vzroste i dolní hranice měsíční úložky pro přiznání státního příspěvku z 300 na 500 korun a horní hranice z jednoho tisíce na 1700 korun. Při této nejvyšší úložce stoupne stávající maximální bonus od státu z 230 na 340 korun měsíčně.
