Týká se to například mediálního zákona, který vláda prohnala parlamentem v předvečer předsednictví. Už lednový začátek tak v plné míře poznamenaly ostré, téměř celoevropské kritiky snahy podmanit si a kontrolovat média z jednoho silného centra.
Bývalý ministr zahraničních věcí Péter Balázs, v současnosti ředitel Středoevropské univerzity v Budapešti, hovoří o „vlastních gólech“ a o tom, že „na konci předsednictví jsou vztahy Maďarska s Evropskou unií horší než na začátku“, protože vše zastínila vnitřní politika, která otřásla důvěryhodností země.
Balázs Dénes, předseda společnosti pro právní svobodu (TASZ je občanské sdružení, které sleduje dění v oblasti lidských práv a svobod, připravuje analýzy, formuluje kritiky, svolává akce například proti rasismu), připomíná, že „půlroční období v čele unie bývá pro danou zemi příležitostí vylepšit si pověst, což se však Maďarsku nepodařilo a jeho obraz po šesti měsících není nejlepší“.
Orbán předčil Klause
Přispěla k tomu i další témata: takzvané dvojí občanství (poskytnutí maďarského občanství všem Maďarům ve světě bez trvalého bydliště v Maďarsku) rozvrátilo vztahy s některými sousedy, zvláště se Slovenskem. Mimořádně rychle a bez souhlasu opozice prosazená, zcela nová ústava vyvolala kritiku uznávaného evropského grémia Benátské komise, kterou však Budapešť odmítla. Je třeba vzpomenout také celou sérii rozhodnutí dvoutřetinové vládní většiny v parlamentu o omezování kompetencí a prestiže kontrolních mechanismů moci (ústavní soud, prokuratura, soudnictví, rozpočtová rada…).
Vrcholem této rozpolcenosti byla slova premiéra Orbána, pronesená 15. března na svátek protihabsburské revoluce z roku 1848: „Budapešť si nenechá diktovat z Bruselu, jak to kdysi dělávali z Vídně či Moskvy.“ Tento schizofrenní boj s Evropskou unií, v jejímž čele Maďarsko právě stojí, hodnotí Balázs jako „překonání slavného Klausova euroskepticismu a antihistorických a dehonestujících prohlášení bratrů Kaczyńských na adresu Němců“.
Půlrok, pak izolace?
Kromě „řečí“ to mělo i praktické důsledky. Každá předsedající země se snaží uspořádat alespoň jednu velkolepou akci doma. Tou má být v Budapešti květnový summit o východním partnerství. Objevily se však „časové diference“ a „technické problémy“, po kterých bylo fórum odloženo na polský půlrok.
Podle premiéra Orbána to nevadí, alespoň v Budapešti nebudou dopravní zácpy (a jako americké „antigesto“ lze hodnotit, že prezident Obama si zajel po Deauville do Varšavy).
Koncem maďarského půlroku se stále častěji ozývaly úvahy o možné izolaci Budapešti poté, co jí skončí předsednictví. Drsně to dal na tajné nahrávce najevo slovinský premiér Borut Pahor, ale kromě maďarského ministerstva zahraničí ho za to nikdo nekritizoval.
Láska to není. Zatím
Přes Orbánova „euroskeptická“ prohlášení a kritické hlasy z Bruselu se ministr zahraničí János Martonyi paradoxně domnívá, že „Maďaři teď mají Evropskou unii raději, než ji měli před půl rokem, ačkoli se tento vztah ještě nedá nazvat láskou“. Šéf diplomacie také přiznal, že v Budapešti si příliš neuvědomují, jak silně se prolíná evropská a domácí stranická politika a jak výrazně může být vnitřní politika vnímána na evropské scéně.
Plnění priorit maďarského předsednictví
» Dunajská strategie – schválena bez finančních a právních rámců
» romská strategie – schválena bez finančních a právních rámců
» Východní partnerství – summit se neuskutečnil
» Bulharsko a Rumunsko v schengenské zóně – odklad na jaro (?)
» uzavření přístupových jednání s Chorvatskem – splněno, stanoveno předběžné datum vstupu
» uzavření hospodářského koordinačního balíku – téměř splněno, dotažení zůstává na polském předsednictví
