Platy ve veřejné správě a službách by se od příštího ledna měly zvednout o 5,2 procenta a minimální mzda o 1350 korun na 14 700 korun. Po jednání s odbory to řekla místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Představy strany se tak shodují s KSČM, která menšinovou vládu ANO a sociální demokracie toleruje. Naopak šéfka státní pokladny Alena Schillerová navrhuje růst platů jen o tři procenta. Růst minimální mzdy by měl podle ministryně financí zachovat stávající poměr mezi minimální a průměrnou mzdou, tedy zhruba 40 procent.
Odboráři chtějí ještě jednat, státním zaměstnancům by přidali osm až patnáct procent. Nejnižší výdělek by zvýšili na 15 tisíc korun.
„O platech ve veřejném sektoru i minimální mzdě bude debatovat také vedení koalice, termín ale ještě není,“ řekla Maláčová. Tripartita má tato témata na programu příští pondělí
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula odhadl, že každý procentní bod, o něž by se zvedly platy, by na výdajové straně státního rozpočtu představoval jednu miliardu korun navíc. „Zároveň by se ale vyšší spotřebou a odvody ze sociálního a zdravotního pojištění posílily rozpočtové příjmy. Náš návrh je pro státní rozpočet výrazně stabilizační,“ prohlásil s tím, že o tříprocentním růstu platů prosazovaném Schillerovou se to říci nedá. „Pro nás je neakceptovatelný,“ dodal.
Odborový předák trvá i na zvýšení minimální mzdy. „Plných padesát osm procent státních tarifů je pod současnou úrovní minimální mzdy,“ podotkl. Kompromis chce hledat i u bezpečnostních sborů, a to nejen u uniformovaných, ale i civilních zaměstnanců.
Jiné představy má předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. „Navrhli jsme, aby každý státní zaměstnanec dostal přidáno 1500 korun do tarifu. Byl by to pozitivní impuls do společnosti i pro státní rozpočet,“ míní. Doplnil, že vláda by měla jednat rovněž o zrušení superhrubé mzdy.
Schillerová už nespojuje tento krok se zvýšením zdravotního pojištění a s rušením plateb za státní pojištěnce. Konec superhrubé mzdy by znamenal snížení daně z příjmu z hrubé mzdy z nynějších více než 20 procent na 19 procent. Například člověk, který bere 20 tisíc hrubého měsíčně, by měl o 220 korun více.
Ve veřejné správě a službách loni pracovalo přes 640 tisíc učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Jejich průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Meziročně se zvedl o 10,8 procenta.
Jistotu, že dostanou přidáno deset, respektive sedm procent, mají zatím jen učitelé a nepedagogičtí pracovníci. Se Schillerovou se na tom dohodl ministr školství Robert Plaga (ANO). Státní pokladnu to napřesrok přijde na 9,4 miliardy korun.
