Česká republika je podle manažera spořitelny Jana Jedličky vnímána jako stát, který poměrně dobře bez výrazných problémů přestál ekonomickou krizi.
„V porovnání se zeměmi jako Kypr či Malta jsme však výrazně zaspali v některých důležitých oblastech a například nízké veřejné výdaje na vzdělávání tvoří značnou překážku v dalším posunu,“ dodal Jedlička.
Propadli jsme ve výdajích na vzdělání
Česko se umístilo například za Slovinskem, Maďarskem nebo Španělskem. Nejhůře je na tom ve veřejných výdajích na vzdělávání nebo v rozšíření e-governmentu. Naopak si nevede špatně v podílu high-tech vývozů na celkových exportech a také v počtu absolventů technických univerzit.
„Současná moderní ekonomika může dlouhodobě uspět pouze v případě, že se bude soustředit na inovace, výzkum, znalostní ekonomiku a výrobky s vysokou přidanou hodnotou,“ konstatoval Jedlička.
Země s vyšší inovační kapacitou mají podle barometru vyšší mzdy. ČR a ostatní státy střední a východní Evropy zatím nemají takový inovační potenciál, proto musí při lákání zahraničních investorů nabízet nižší mzdu.
Low cost k prosperitě nevede
Dosud fungující model, kdy se přesunul kapitál a výrobní kapacity ze západní Evropy do postkomunistických zemí Evropy či do jihovýchodní Evropy tak přestává být dostačující. „Po finanční krizi se zdá být jisté, že k dlouhodobé prosperitě a vyrovnání se ekonomické vyspělosti západní Evropy low costová hra nevede. Proto jsou inovace klíčové pro budoucí prosperitu,“ uzavřel manažer České spořitelny.
Barometr sleduje výdaje na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP, počet patentů, počet absolventů technických univerzit, citované publikace, investice venture kapitálových fondů, pokrytí rychlým internetem, výdaje na vzdělávání, exporty vyspělých technologií a e-government, tedy elektronickou komunikaci občanů s veřejnou správou.
