Akvaparky postupně nahrazují staré bazény | E15.cz

Města se snaží nahradit staré prodělečné bazény, investují do akvaparků

Adéla Čabanová

Staré obyčejné plavecké bazény postupně nahrazují akvaparky s atrakcemi. Města doufají, že to pomůže dostat areály ze ztrát.

Česko je podle lidí z oboru počtem veřejných bazénů velmoc. Přesná data sice chybějí – nesbírá je ani Český statistický úřad, ani ministerstvo školství – ale když za rok 2014 zpracoval svou databázi Státní zdravotní ústav, vyšlo mu, že v České republice bylo 957 veřejných plaveckých bazénů. Tedy 9,1 na sto tisíc obyvatel. Pro srovnání v Německu je dle aktuálních dat Německé společnosti pro koupání zhruba pět tisíc bazénů, tedy šest bazénů na sto tisíc obyvatel a každoročně se jich desítky z ekonomických důvodů zavírají.

O zavírání plaveckých bazénů v Česku nemůže být řeč, i když jich je většina ve ztrátě. Dokládá to analýza, kterou si před schválením prací na projektu nového plaveckého bazénu nechalo vypracovat město Milovice. Podle ní je zhruba 90 procent bazénů a koupališť v Česku v provozních ztrátách. Souvisí to s tím, jakou cenovou politiku mají města a obce jako vlastníci. Klasické plavecké bazény bez doplňkových služeb jsou podle této studie prakticky vždy ve ztrátě a města je dotují miliony korun ročně.

Současná vlna výstavby přitom může přinést do tří let přes deset nových bazénů za několik miliard korun. Připravuje se řada rozsáhlých rekonstrukcí a modernizací. Některá města, mezi nimi Písek a Opava, volí místo revitalizace rovnou novostavbu. Místo původních plaveckých bazénů ze sedmdesátých a osmdesátých let tak vznikají moderní plavecké areály se širšími službami. „Nic jiného obcím a městům nezbývá, než aby se svými bazény něco udělaly. Jsou v nich dožité technologie, objekty mnohdy nejsou zateplené, mají vysoké náklady,“ uvádí Radek Steinhaizl, bývalý ředitel Aquapalace Čestlice. Ten založil poradenskou firmu Relaxsolution a radí mimo jiné i městům, jak k rekonstrukci bazénu přistoupit.

Průvodce pražskými kavárnami: podívejte se, co nabízejí Dejvice

I podle šéfa Asociace bazénů a saun Pavla Košnara velí ekonomika současnosti zapojit do projektu bazénu i služby wellness a atrakce pro děti. „Plavání není to, co vyhledává nejvíc návštěvníků. Aby do plaveckého areálu chodily rodiny a trávily tu čas, jsou zapotřebí další atrakce. Obce to vědí a snaží se tomuto trendu přizpůsobit,“ říká Košnar. „Když se nabídne nová služba pro nové skupiny lidí a když města opustí politiku lidového vstupného, může se to změnit,“ přidává Steinhaizl radu, jak dostat městské bazény ze ztrát.

Zatímco největší boom výstavby plaveckých areálů v Česku, který probíhal v prvním desetiletí milénia, byl tažen dotacemi z evropských fondů, nyní obce financují nové bazény převážně z vlastních zdrojů nebo pomocí úvěrů. Příkladem je jedna z nejdražších bazénových akcí současnosti, stavba nového plaveckého bazénu v Opavě, která vyjde až na 350 milionů korun. „Polovinu částky jsme uspořili v rámci tohoto volebního období z vlastních zdrojů a druhou polovinu financujeme z dlouhodobého investičního úvěru,“ uvádí primátor Opavy Radim Křupala (ČSSD). Úvěrem město kryje i jiné investice, po vyčerpání ho bude splácet deset let s úrokem pouze na úrovni tříměsíční mezibankovní sazby Pribor. „Získali jsme velmi výhodné podmínky.

Kolik je v jednotlivých krajích veřejných plaveckých bazénů (letních i krytých)*Kolik je v jednotlivých krajích veřejných plaveckých bazénů (letních i krytých)*Autor: E15
 * - údaje za rok 2014

Se získáním úvěru problém nebyl, obdrželi jsme nabídky od dvou bank,“ upřesňuje Křupala. Že by se investice do nového plaveckého areálu vracela, s tím Opava nepočítá. Jen by ráda dosáhla toho, aby provoz nebyl ztrátový. V Rakovníku, kde museli původní bazén po 34 letech provozu uzavřít už v roce 2016, probíhají stavební práce na rekonstrukci a dostavbě plaveckého areálu. Stát bude necelých dvě stě milionů korun. Malou část může pokrýt dotace na úspory energie. Sto milionů hradí město z úvěru. „Rozdíl mezi úvěrem a celkovou cenou uhradíme ze svého,“ uvedl v radničním časopise starosta Rakovníka Pavel Jenšovský (ČSSD). Město má na běžném účtu přes sto milionů korun.

Ještě letos má být hotová komplexní přestavba teplického aquacentra. Tam se obešli bez půjček. „Financování bude hrazeno z prostředků města, nebude využíváno žádných dotací a město nebude mít ani žádné dluhy,“ deklaroval při zahájení prací primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS).

Zakázky na akvaparky umějí rozkmotřit místní

O jeden jediný hlas prosadilo v prosinci vedení Opavy na jednání zastupitelstva záměr vybudovat nový plavecký areál za 350 milionů korun. Stavět se začne ještě letos. Hlasování ale předcházela ostrá diskuze, protože opozice projekt kritizuje jako nehospodárný a megalomanský. Není divu, že je kolem toho tolik vášní. Pro Opavu je plánovaná stavba historicky nejdražší investiční akce.

Tak to koneckonců při výstavbě bazénu nebo akvaparku v menších městech bývá. A kolem významných zakázek se bouří politické vody. Na stranické příslušnosti přitom nezáleží. Zatímco v Opavě se snaží kromě jiných torpédovat stavbu bazénu i hnutí ANO, třeba v Milovicích starosta z tohoto hnutí zas prosazuje stavbu bazénu proti jiným stranám. V České Lípě se místní aktivisté bránili výstavbě nového venkovního dohřívaného bazénu v těsné blízkosti krytého plaveckého areálu. Vadí jim, že má být umístěný u velké silnice. Vyvolali kvůli tomu referendum, které se konalo den po druhém kole prezidentských voleb. Přišlo ale jen 15,5 procenta voličů, takže je referendum neplatné. Výběr dodavatele pokračuje.

V Česku zřejmě vyroste síť zábavních parků pod belgickou licencí

Že může stavba bazénu shodit radu města, to si před lety vyzkoušeli v Liberci. V roce 2011 tam tehdejší nový primátor Jan Korytář z uskupení Změna pro Liberec odmítl podepsat smlouvy na přístavbu bazénu. Zakázky, které vypsalo předchozí vedení města, považoval za pochybné. Podle Korytáře souviselo jeho následné odvolání právě s touto a s dalšími zakázkami. Po změně vedení začala výstavba bazénu, který z 85 procent financovaly evropské fondy, ještě týž rok.

Připravované investice do krytých bazénů (zvětšíte kliknutím):

Města, která chystají investice do krytých plaveckých bazénů (náklady v milionech korun)Města, která chystají investice do krytých plaveckých bazénů (náklady v milionech korun)Autor: E15

Bazénáře živí hotelové sauny

V Česku působí několik firem specializovaných na bazénové technologie a stavbu. Podle Petra Sokola, majitele firmy Fin Gres, sice současná vlna rekonstrukcí není tak objemná jako boom výstavby veřejných bazénů před deseti lety, ale proti předchozím chudším pokrizovým letům je znát oživení poptávky. Kromě veřejných zakázek přibývá i těch soukromých.

Nejde ale o velké plavecké bazény. Soukromí investoři budují saunové komplexy a vířivky. „Hotely, kterým se daří, investují do wellnesových služeb, lidé tam hledají relax. Buduje se obvykle několik druhů saun, odpočívárna, ochlazovací bazén a vířivky,“ říká Sokol. Bazénovými technologiemi se zabývá v Česku několik firem s dlouhou historií a jejich počet je víceméně stabilní. Mezi nimi jsou rodinné firmy a firmy několika společníků zakládané hned v devadesátých letech.

Významným hráčem v bazénech je ale i Agrofert, a to od té doby, co koupil společnost Centroprojekt. Ta má za sebou i velké zahraniční zakázky. V roce 2014 dodávala bazénové technologie do výstavby akvaparku v Tbilisi, v roce 2015 zas do stavby jednoho z největších evropských akvaparků v chorvatském městě Poreč.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!