Mladá generace nedává příliš velkou důvěru svým budoucím zaměstnavatelům. Tvrdí to sedmý ročník celosvětové studie společnosti Deloitte. U mladých se především jedná o pochybnosti o etice a motivaci firem a nedůvěru ve vlastní připravenost na technologické změny.
Obě skupiny se však od sebe liší v prioritách. Pro skupinu mileniálů (ročníky zhruba 1980 až 1995) jsou důležité při výběru zaměstnavatele především finance. Na tom se shodne 63 procent z nich. Následují požadavky na pozitivní pracovní kulturu a časovou flexibilitu.
U mladší generace Z (ročníky 1995 až 2010) pak převažuje především požadavek na klid a pozitivní energii na pracovišti. Té dává přednost 57 procent z této generace. Finance jsou v preferencích až na druhém místě a na třetím, shodně jako miléniálové, se nachází flexibilita práce.
Tři čtvrtiny mileniálů jsou přesvědčeny, že budoucí byznys se bude soustředit zejména na sebe, než na ně a širší společenský dopad. U generace Z je to pak 72 procent.
Na otázku, zda je jejich firma dostatečně připravuje na požadavky, které přicházejí s konceptem průmyslu 4.0, odpovědělo kladně jen 36 procent mileniálů a 42 procent respondentů generace Z. Přitom zhruba polovina dotázaných v obou skupinách věří, že průmysl 4.0 jejich práci významně obohatí.
Studie se letos soustředila více na mladší generaci, tedy na generaci Z. Mezi svých pět nejvýznamnějších přínosů do pracovního prostředí zařadili její příslušníci dovednosti na sociálních sítích, schopnost kreativního myšlení a přinášení nových nápadů, obecné technologické a IT dovednosti, časovou flexibilitu a globální uvažování.
Mezi svá negativa pak zařadili chybějící profesionální přístup, málo zkušeností v oboru či slabší komunikační dovednosti.
„Z průzkumu vyplývá, že generace Z má vysokou dávku sebereflexe a je si vědomá svých silných i slabých stránek. To je předpokladem fungující symbiózy mezi různými generacemi na pracovišti a schopnostmi mladých se svými nedostatky pracovat,“ říká Martina Zapletalová z poradenského týmu Deloitte v oblasti lidských zdrojů.
