Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) bude do pondělí, kdy zasedne kabinet, oslovovat vládní kolegy z KDU-ČSL, aby podpořili její návrh na růst minimální mzdy o 1200 korun na 12 200 korun. Lidovci navrhují navýšit minimální mzdu o tisíc korun, stejně jako ministři hnutí ANO. U nich ale vidí Marksová možnost změny postoje beznadějně.
Po zvýšení na 12 200 korun od příštího roku by měli lidé s nejnižší mzdou čistý výdělek 10 640 korun, což je stále pod hranicí příjmové chudoby, zdůraznil při setkání s novináři volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek.
Loni činila tato hranice pro samotného dospělého 10 691 korun. Podle sociálních demokratů je tak navýšení navrhované Marksovou "návrat k důstojným poměrům", kdy pracující lidé nemusejí být závislí na sociálních dávkách a nespadají pod pojem pracující chudoba.
Do roku 2022, kdy bude končit mandát vlády vzešlé z blížících se říjnových sněmovních voleb, slibuje ČSSD navýšit minimální mzdu na 16 000 korun. Průměrná mzda v zemi by pak podle nich měla dosáhnout 40 000 korun.
Nižší minimální mzdu mají v Evropě už jen v Lotyšsku, Estonsku a Maďarsku, zdůraznila Marksová s tím, že nejde o přežitek z dob komunismu, protože tento nástroj má ve své politice 22 z 28 unijních zemí.
Odboráři nyní požadují zvýšení minimální mzdy o 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali zhruba 800 korun. Podle Zaorálka by podnikatelé, kteří nejsou schopni zaměstnancům vyplácet minimální mzdu, měli s podnikáním skončit. Stále jsou mezi nimi podle něj i darebáci, kteří vyplácení část výdělku zaměstnancům načerno. Pro zvýšení mezd hovoří podle lídra sociálních demokratů i rekordně nízká nezaměstnanost v Česku a silný růst ekonomiky.
