Vláda Petra Fialy vyhlásila „hon“ na rozpočtové úspory a ruku k dílu musejí přiložit všechna ministerstva. Šéf rezortu dopravy Martin Kupka (ODS) v rozhovoru pro INFO.CZ říká, že úspory budou bolet. Kromě omezení slev v dopravě, „pasti, kterou nám přichystala předchozí vláda“, plánuje Kupka škrtat v provozních výdajích údržbových prací. „To v podstatě znamená, že běžných údržbových prací na železnicích a na silnicích bude letos méně,“ vysvětluje ministr. V rozhovoru pro INFO.CZ hovoří i o dopravních prioritách českého předsednictví, osobním pohledu na Zelenou dohodu (Green Deal) či o roli, kterou by Česko mělo hrát při dobývání vesmíru.
Od července Česko předsedá Evropské unii. Jaké priority by mělo akcentovat v oblasti dopravy – a jaká témata bychom v této oblasti měli naopak tlumit?
Nejen v oblasti dopravy, ale i v hospodářské a energetické politice musí dát Česko najevo střízlivý přístup k dalšímu rozšiřování regulací a restrikcí.
O to větší pozornost máme jako země i jako unie zaměřit na podporu vědy a výzkumu, na vývoj inovativních technologií. Když už dnes většina evropských automobilek a celého dopravního průmyslu investuje velké finanční prostředky do vývoje a technologického posunu, máme na tom stavět i my a vytvořit pro to co nejlepší podmínky v oblasti legislativy i finanční politiky.
Rád bych také v roli předsednické země podpořil racionální diskusi nad návrhem nařízení o Transevropských dopravních sítích TEN-T. Je to pro nás klíčová cesta k financování výstavby prioritních projektů a nařízení se mění jedenkrát za deset let. V našich projektech vysokorychlostních železnic, modernizace železničních koridorů, městských uzlů a dopravních propojení se spojuje národní, středoevropský a celoevropský zájem. Představuje to pro naši zemi velkou šanci, nechceme-li zůstat v srdci Evropy dopravní periferií.
Rád bych i na domácím poli ukázal na reálné výsledky kosmického programu. Málokdo u nás zatím ví, kolik českých firem působí právě v oblasti pokročilých technologií a nejde samozřejmě jen o družice. Očekává se od nás, že urychlíme přípravu jednotných podmínek pro bezpilotní leteckou dopravu a že ukotvíme podporu pro budování infrastruktury pro silniční i železniční bezemisní dopravu.
Ta změna u evropských automobilek ale probíhá z nezanedbatelné míry i vlivem evropských regulací.
Popravdě, když hovořím s manažery zahraničních automobilek, ukazuje se, že tyto firmy nereagují až na ony regulace. Spíše reagují na změny nálad veřejnosti a očekávání spotřebitelů. Musejí sledovat vývoj technologií a zájem zákazníků. To je přece z jejich pohledu přirozenější než změnu eskalovat a tlačit regulací a dotacemi. S regulacemi a s dotacemi totiž na trh vždy vstupuje i jistá deformace, která se promítá do vyšších cen automobilů – a to i těch se spalovacími motory.
Moderní technologie navíc s dalším vývojem zlevňují a stávají se přístupné širší populaci – ten samý vývoj jsme viděli u osobních počítačů a později u mobilů, já podobný vývoj čekám dříve či později – pod tlakem státu i bez něj – také v oblasti elektromobility. I s ohledem na zájem samotných automobilek o pokročilé technologie a na úsilí výzkumných týmů na univerzitách si troufnu tvrdit, že než by to vymyslel nějaký regulátor, tak se automobilový trh bude měnit. I proto mi přijde ten zákaz jako zbytečné téma.
Zákaz výroby spalovacích motorů v EU po roce 2035?
Upřímně řečeno, já si nechci nechat toto téma vnutit. Pokládám za důležité, aby náš rezort s využitím finančních prostředků EU podpořil rozvoj infrastruktury jak pro elektromobilitu, jak ji známe dnes, tak aby dokázal vytvářet podmínky a široký prostor i pro další formy pohonu automobilů. Tady platí slova Wayna Gretzkyho snad ještě více než v hokeji: Je třeba bruslit tam, kde puk teprve bude, ne tam kde je teď. Chtěl bych co nejvíce omezovat pohled na to, že všechno musí nařídit nějaká nařízení nebo kvóty.
Kam přesně tím míříte?
Nikdo, ani já, nemáme křišťálovou kouli, abychom viděli, kam se během dalších 10 let posune technologický vývoj. Na co za deset, patnáct let budou jezdit automobily. Proto chceme vytvořit otevřený model – řekněme multimodální, který do budoucna umožní vyhovět různým technologiím.
Chceme se bavit například o možnostech promyšlené podoby budoucích odstavných parkovišť, kde bude možné vytvořit prostor nejen pro elektronabíječky, jak je známe dnes, ale i pro rychlonabíječky a třeba i vodíkové plničky. A třeba i pro to, co nyní v Evropě představila čínská automobilka Nio, která vnímá baterii jako službu a umožňuje klientům vyměnit celou baterii: vybitou za nabitou. Řidič si jen v mobilním telefonu rezervuje čas a kapacitu baterie a pak si ji na příslušné stanici rychle vymění.
Jinými slovy vybudovat infrastrukturu pro infrastrukturu.
Ano, to je směr, který mi dává smysl. Chtěl bych co nejvíce omezovat pohled na to, že všechno musí nařídit nějaká nařízení nebo kvóty. Pro nás je mnohem podstatnější, abychom dokázali více investovat do vytváření příležitostí, do vědy, výzkumu, vývoje. K tomu potřebujeme vytvářet podmínky.
Mimochodem, právě v tomto smyslu je pro mě zajímavé téma kosmického programu, o kterém už jsem mluvil. Ono zní odtažitě, jako bychom v naší malé zemi trochu nepatřičně hleděli ke hvězdám, když nám zatím nad hlavami létalo jen několik družic. Ale ve skutečnosti umožňuje právě náš kosmický program zapojit celou řadu firem do vývoje moderních technologií, které mají následně další uplatnění. Děje se to a může se to dít v mnohem větším měřítku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
