Ministerstvo zahraničí tlačí na změnu svého financování

Černínský palác, sídlo ministerstva zahraničí

Černínský palác, sídlo ministerstva zahraničí Zdroj: Jan Rash/Euro

Ministerstvu zahraničí docházejí peníze na provoz, a žádá proto změnu svého financování. „Chceme jednat o tom, aby v našem rozpočtu zůstávaly příjmy z prodeje nepotřebného majetku v zahraničí a z daňových poplatků, zejména za vydaná vstupní víza do Česka. Zákon v současné době povoluje využít příjmy z prodeje majetku pouze ministerstvu obrany,“ řekl deníku E15 náměstek ministra Martin Tlapa.

Letos by podle schváleného rozpočtu měly příjmy rezortu dosáhnout 500 milionů korun, příští rok už 600 milionů.

Na výdaje přitom ministerstvo zahraničí dostalo letos 5,8 miliardy, tedy stejně jako v předchozím roce. Náklady ale rostou. „Jen devizová intervence České národní banky oslabila kurz koruny o 5,7 procenta, a tím nás v roce 2014 připravila o 218 milionů korun. Šedesát procent výdajů ministerstva je totiž v devizách,“ uvedl Tlapa. Rezort, který spravuje 113 zahraničních zastoupení, hradil dosud zvýšené náklady z rozpočtových rezerv z minulých let. Tyto prostředky ale již letos vyčerpá.

Podle informací deníku E15 už o příslušné úpravě zákona neformálně jednají ministři zahraničí Lubomír Zaorálek a financí Andrej Babiš. Ministerstvo financí ale oficiálně žádný návrh nedostalo, a proto se k jeho obsahu pro deník E15 nevyjádřilo.
Nedostatek financí brzdí podle Tlapy další rozšiřování služeb na konzulárních odděleních v zahraničí a ekonomickou diplomacii, které jsou prioritami rezortu. „Vlastní výdaje ministerstva každoročně klesají a zároveň roste podíl povinných výdajů rezortu,“ uvedl.

1,8 miliardy ve výdajích na příspěvky

Největší podíl na mandatorních výdajích mají příspěvky do mezinárodních organizací typu OSN, NATO či OECD. Ty v roce 2009 činily 1,2 miliardy, loni to bylo již 1,8 miliardy korun.

„Variantou, o níž bychom chtěli diskutovat, je možnost centralizovat tyto platby skrz rezort financí. Do zahraničních organizací povinné poplatky odvádějí i další rezorty, dělá to každý zvlášť, a to považujeme za nesystémové,“ řekl Tlapa.
Požadavky ministerstva zahraničí jsou na místě i podle exministra zahraničí a diplomata Jana Kohouta. „Už za mého působení jsme přemýšleli, že by alespoň část příjmů ministerstva zůstávala v jeho rozpočtu.“ Podobně mají hospodaření nastaveno například Slováci nebo Němci.

Ministerstvo zahraničí prodalo od roku 2010 nepotřebný majetek za 800 milionů korun, byly to hlavně budovy zastupitelských úřadů. Letos čeká tržby 200 milionů korun – na prodej bude například budova v Sofii za 158 milionů korun a majetek v Uruguayi, Taškentu či Bukurešti.