Chalupův návrh na rozšíření prvních zón je kompromisem mezi požadavkem vědců protestujícím proti současnému kácení v rezervaci a další zákonnou předlohou z Plzeňského kraje. Zatímco vědci by ponechali přírodním procesům až 30 procent parku, kraj nejvýše 18 procent.
Po koncepčním přístupu nevolají jen zástupci obcí, ale i ekologové. Podle nich jsou hlavním problémem časté změny ve způsobu hospodaření na Šumavě. „Vedle toho správa parku nedodržuje zákony. Nikdy jsme netvrdili, že lokalita Na Ztraceném u Modravy je nedotčený prales. Na druhé straně je to přírodně velmi cenná oblast,“ zopakoval před zákonodárci Jaromír Kyzour z Hnutí Duha.
Senátor ODS Tomáš Jirsa připomněl, že lokalita, kde aktivisté už přes týden brání kácení vlastními těly, do prvních zón nespadá. „I když zákonem vymezíme, kde si má příroda poradit sama a kde by zasahoval člověk, podobným excesům ani v budoucnu nezabráníme,“ míní Jirsa.
Kyzour namítl, že lokalita Na Ztraceném sice bezzásahovou zónou není, dříve se tu však podle něj kácet nesmělo. „Ke kácení chybí správě parku výjimky,“ dodal ekolog.
Podle ředitele parku Jana Stráského by však výjimka byla třeba pouze tehdy, pokud by se jednalo o větší plochu rezervace. Za pravdu mu dala i Česká inspekce životního prostředí, na kterou se aktivisté obrátili. „Kůrovec neví, že je v parku,“ uvedl Stráský. Dodal, že správa kácí v místech, která do plánovaných 25 „bezzásahových“ procent nespadají, proto, aby zachránila zbytek rezervace.
Aktivisté pokračují v protestech
V šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy i včera pokračovalo kácení a odkorňování stromů napadených lýkožroutem smrkovým. Desítky aktivistů se dál snažily dřevařům bránit v práci, opět zasahovala policie. Na protest proti aktivistům a na podporu rezervace začala lékařka z jihu Čech držet hladovku.
