Kromě zavedení centrálního elektronického registru majetkových přiznání všech politiků včetně komunálních, který bude spravovat ministerstvo spravedlnosti, novela zakazuje členům vlády vlastnit média. A firmy, kde mají čtvrtinový nebo větší podíl, nebudou moci dostávat veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky. Oba klíčové návrhy předložili Jiří Chvojka (ČSSD) a Martin Plíšek (TOP 09). „Udělali jsme významný krok, který zabrání velké koncentraci moci do jedněch rukou. Firmy ministrů by neměly přijímat veřejné peníze,“ uvedl Plíšek.
Předloha byla schválena jasnou většinou 135 hlasů části koalice i všemi opozičními poslanci. Podpořily ji ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP 09 se Starosty, KSČM a Úsvit, proti bylo jen ANO. Rozprava byla oproti očekávání klidná, trvala zhruba dvě hodiny. Závěrečné hlasování zdrželi komunisté, kteří si vzali padesátiminutovou pauzu na poradu.
Andrej právě napjatě v kuloárech sleduje, jak dopadne zákon o střetu zájmů.... pic.twitter.com/iQLbmMehzZ
— Ondřej Jakob (@OndejJakob) September 14, 2016
Je to bič na úspěšné, míní ANO
„Nevidím důvod, když někdo vybuduje rodinnou firmu, a potom by z nějakých důvodů chtěl jít do politiky, což je opravdu neskutečný zážitek na celý život, proč mu dopředu tradiční politické strany říkají, že nemůže. Ve světě je trend úplně opačný,“ svěřil se novinářům v kuloárech šéf ANO. Počká prý, až zákon posoudí Senát a prezident, pak se poradí o dalším postupu s právníky. „Nerozumím, proč někdo upírá základní právo vlastnit,“ uvedl. Sám se z debaty omluvil, měl naplánovaná jednání s některými ministry o rozpočtu na příští rok.
Místo Babiše vystoupil předseda poslaneckého klubu hnutí Jaroslav Faltýnek. „Ejhle, je tady Babiš, tak uděláme zákon na jednoho člověka. A nejen na něj, na všechny úspěšné podnikatele, abychom je odradili od vstupu do politiky,“ prohlásil. Dodal, že za prosazením zákona je „společná touha tradičních stran zbavit se Babiše, aby mohly znovu zprivatizovat politiku samy pro sebe“.
Zákon je potřebný, oponuje šéf ODS
„Zákon o střetu zájmů řeší hlavně střet zájmů Andreje Babiše, není důvod to nepřiznat. Zákon o jednom člověku není ideální. Přesto je potřebný,“ reagoval na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.
S Faltýnkem nesouhlasí ani lidovec Jiří Mihola. „Zásadně odmítáme tezi, že bychom si nepřáli úspěšné lidi v politice, to je urážlivé. Úspěšnými lidmi nejsou jen majitelé velkých korporací. Nejsme proti tomu, aby člen vlády podnikatel, nemůže se ale ucházet o veřejné zakázky a dotace. Dříve nebo později je to zneužíváno,“ konstatoval.
Šéf Starostů Petr Gazdík vidí největší problém v tom, že Babišovi patří významná média. „Žijeme v médiokracii. Politik vlastnící média ovlivňuje veřejné mínění. V případě, že nebudeme mít svobodná média, je naše demokracie ohrožena,“ řekl.
Sobotka: Oligarchové si musí vybrat členství ve vládě, či dotace
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvítal schválení zpřísnění zákona o střetu zájmů Poslaneckou sněmovnou. Oligarchové si podle znění předpisu, který podpořili poslanci, musí vybrat mezi členstvím ve vládě a dotacemi, zakázkami a vlastnictvím médií, uvedl.
Zákaz ohledně médií prosadil sociální demokrat Jan Chvojka, má platit až pro nově jmenované členy vlády. Úprava předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně opustit provozovatelskou nebo vydavatelskou společnost, v níž by figuroval. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva.
Úpravy o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách poslanci přijali na návrh Martina Plíška z TOP 09. Přístup by k nim neměly společnosti, v nichž by člen vlády měl aspoň čtvrtinový podíl. Tato omezení by platila hned s účinností novely, která se předpokládá od ledna.
| Kalousek: Omezení pro ministry jsou krokem k ochraně demokracie |
|---|
| Úspěch pozměňovacích návrhů omezujících podnikání ministrů v dnešním hlasování poslanců považuje předseda TOP 09 Miroslav Kalousek za významný krok k ochraně demokracie a proti oligarchizaci Česka. Kvůli nesouhlasu ODS sice strany nepodpořily návrh zakázat členům vlády ovládat obchodní společnosti, ale další důležité návrhy uspěly, takže se zněním novely je spokojen. To zásadní prošlo, řekl Kalousek novinářům ve Sněmovně. „Ze všech návrhů, na kterých nám záleželo, neprošel pouze ten, který navrhoval členovi vlády vlastnit více než 25 procent korporací,“ uvedl Kalousek. Jednalo se podle něj o nejčistší řešení, ale kvůli nesouhlasu ODS jeho strana od jeho podpory ustoupila. „Záleželo nám na tom, aby zákon prošel jako celek a aby Sněmovna vyjádřila jasný názor,“ řekl. Kalousek dodal, že zákaz ministrům vlastnit média by měl dopadnout až na ministry v příštím volebním období. Ostatní opatření by platila hned. Jedná se například o zákaz, aby se firmy, ve kterých má ministr nejméně čtvrtinový podíl, nemohly hlásit o veřejné zakázky a neměly nárok na nenárokové dotace a investiční pobídky. „Tady nelze nastavit účinnost nějak do budoucna,“ dodal autor některých pozměňovacích návrhů Martin Plíšek (TOP 09). čtk |
| Takzvaný „lex Babiš“ vyvolává od jara napětí ve vládní koalici |
|---|
| - Nová právní úprava, nazývaná často „lex Babiš“, se začala rodit začátkem letošního roku i v souvislosti s účastí podnikatele Andreje Babiše v politice. To, že místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO zároveň vlastní jednu z největších firem v zemi, dlouhodobě kritizuje zejména pravicová opozice. Babiš ale tvrdí, že svůj Agrofert od vstupu do vlády neřídí a ve prospěch společnosti nevystupuje. - Ještě před novelou zákona o střetu zájmů, která by měla upravit pravidla až pro příští ministry, přitom rozhodovali poslanci o jiném zákonu, který se mohl dotknout Babišova podnikání již nyní. V březnu Sněmovna hlasovala o zákonu o veřejných zakázkách, do kterého navrhoval poslanec Martin Plíšek (TOP 09) přidat ustanovení, podle kterého by se o zakázky nemohly ucházet firmy, v nichž vlastní nejméně deset procent člen vlády. - Plíškův návrh podpořila nejmenší vládní strana KDU-ČSL, sociální demokraté stejně jako ANO ale byli proti. „Zdá se, že návrh je v rozporu s evropskými pravidly,“ řekl tehdy například poslanec ČSSD Jan Chvojka a podobě hovořila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Dolní komora nakonec Plíškův pozměňovací návrh neschválila, pro omezení hlasovali vedle lidovců a poslanců TOP 09 a ODS hlavně komunisté. - Nyní Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří na Babiše. Členové kabinetu sice budou moci dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Zákon, který nyní zamíří k posouzení do Senátu, po sněmovních úpravách zakáže budoucím členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. - Proti novele ostře vystupovalo hnutí ANO. „Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje,“ řekl 17. března předseda ANO. - Chvojka od počátku tvrdí, že o žádný „lex Babiš“ nejde. Při březnovém jednání sněmovního ústavně-právního výboru například zdůraznil, že by se vztahoval až na nově jmenované členy kabinetu, koaličního partnera ale tato poslancova slova nepřesvědčila. První místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek dokonce označil 21. března po mimořádném zasedání předsednictva ANO Chvojkův návrh za porušení koaliční smlouvy. - Novele zákona o střetu zájmů se koaliční strany věnovaly opakovaně, jednání ale ke změně názoru ani jednoho z partnerů nevedla. „Je to další zákon namířený proti mé osobě, já si počkám na finální verzi, jak se to schválí. Potom se poradím, jestli to není protiústavní, jestli mi to neupírá právo něco vlastnit nebo jít do politiky. Je to další pokus, jak mě vyautovat z české politiky,“ řekl novinářům Babiš koncem června, když zákon ve Sněmovně zamířil do třetího čtení. - ANO ale postupně mírně změnilo rétoriku, doprovázející nesouhlas se zákonem. Zatímco ještě v březnu hovořil Faltýnek v této souvislosti o hrozbě konce koalice, koncem srpna už připustil, že postoj sociálních demokratů a lidovců není důvodem pro zánik vládní sestavy. „Ekonomice se daří, daně se vybírají, takže já věřím tomu, že toto volební období dotáhneme úspěšně do konce,“ dodal druhý muž hnutí. Zároveň ale řekl, že ANO uvažuje o tom, že se kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud. |
