Ministryně Hanáková rezignovala, favoritem místo ní je klarinetista Hlaváč

Ministryně kultury Alena Hanáková oznámila 12. června v Praze svůj odchod z funkce. Rezignuje ke konci června.

Ministryně kultury Alena Hanáková oznámila 12. června v Praze svůj odchod z funkce. Rezignuje ke konci června. Zdroj: ctk

Po roce a půl opouští svou funkci šéfka resortu kultury Alena Hanáková. Ministyně, která čelila kritice z mnoha stran, se rozhodla rezignovat ke konci června. Svůj odchod odůvodnila nedostatěčnou podporou od předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga a předsedy hnutí Starostové a nezávislí Petra Gazdíka.

Dnešní schůzky Hanákové se Schwarzenbergem, která předcházela její rezignaci, se zúčastnili také Gazdík a poslanec Stanislav Polčák. O tom se spekuluje jako o jednom z kandidátů na nového ministra. Za další možné adepty na post ministra kultury jsou považování bývalý šéf ČT a AMU Ivo Mathé a senátor Jiří Šesták. Favoritem je ovšem bývalý děkan Hudební a taneční fakulty AMU, klarinetista Jiří Hlaváč.

Ministryně řekla, že na své funkci nelpí. Podle ní úřad dokončil za jejího působení většinu úkolů, které při jejím nástupu měl. Za své úspěchy považuje především schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a zákona o podpoře kinematografie. Podle ní se podařilo posunout i některé letité kauzy v oblasti památkové péče.

Některé dlouhodobé problémy resortu se ale za jejího působení nehnuly z místa. Vzhledem k tomu, že obě výše zmíněné normy byly připravovány dlouho, není podíl Hanákové na jejich uzákonění příliš silný. Nejen po odvolání ředitele Národního divadla Ondřeje Černého oponenti Hanákové spekulovali o tom, že není hlavní osobou, která ministerstvo řídí.

Vlna nesouhlasu, kterou tento náhlý krok vyvolal, podle odborníků možná ministryni paralyzoval ve snaze řešit změnou v jejím čele situaci v Národní galerii. Jejího ředitele Vladimíra Rösela neodvolala ani poté, co mu její poradní komise třikrát vrátila koncepci dalšího směřování NG. Po odchodu Rösela dlouho volala i část odborné veřejnosti a umělců, ministryně se však k jeho odvolání odhodlala až v polovině dubna.

Hanáková ve funkci nahradila svého stranického kolegu Jiřího Bessera, který rezignoval kvůli kontaktům s podnikatelem Pavlem Hráchem, pravomocně odsouzeným za korupci. Besser neuvedl v majetkovém přiznání, že figuruje v Hráchově společnosti.

Třináctý odchod z vlády

Přehled personálních změn v koaliční vládě Petra Nečase
15. prosince 2010Kvůli aféře s údajnou manipulací zakázek oznámil rezignaci ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS). Prezident Václav Klaus 17. ledna 2011 jmenoval novým šéfem resortu starostu Prahy 6 Tomáše Chalupu (ODS)
21. dubna 2011Ministrem vnitra byl jmenován někdejší šéf ÚOOZ Jan Kubice a ministrem dopravy se stal Radek Šmerda (oba nestraníci). Vládu opustil ministr dopravy Vít Bárta, dosavadní ministr vnitra Radek John (VV) zůstal vicepremiérem s pověřením řídit boj proti korupci.
17. května 2011John rezignoval na funkci vicepremiéra. Prezident demisi přijal 20. května.
1. července 2011Místopředsedkyně VV Karolína Peake se stává vicepremiérkou. Prezident také jmenoval ministrem dopravy pražského manažera VV Pavla Dobeše. Nahradil Šmerdu, který rezignoval 30. června.
4. října 2011Premiér navrhl odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS). Fuksu 6. října v čele ministerstva nahradil bývalý středočeský hejtman Petr Bendl (rovněž ODS).
9. listopadu 2011Premiér přijal demisi ministra průmyslu Martina Kocourka (ODS). Ministr se ocitl v podezření kvůli nejasným milionovým transakcím na účtu své matky. Kocourek je vysvětlil potřebou „odklonit“ majetek v době rozvodu. Novým ministrem se 16. listopadu stal šéf jihočeské ODS Martin Kuba.
8. prosince 2011Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) podal rezignaci. Besser měl podíl ve společnosti Comoros Group, jejímž prostřednictvím koupil byt na Floridě a v majetkovém přiznání to neuvedl. Prezident jeho demisi přijal 16. prosince a 20. prosince jmenoval jeho nástupkyní Alenu Hanákovou (STAN).
21. března 2012Ministr školství Josef Dobeš (VV) se rozhodl rezignovat. Na jeho místo nastoupil prorektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala (nestraník).
27. června 2012Na Nečasův návrh je odvolán ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil(ODS). Pospíšilovým nástupcem se 30. července stal místopředseda ODS Pavel Blažek.
31. října 2012Rezignoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Novou šéfkou resortu se 16. listopadu stala kandidátka TOP 09 Ludmila Müllerová.
14. listopadu 2012Ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM) předal demisi k 3. prosinci. Jeho nástupcem se 12. prosince stal občanský demokrat Zbyněk Stanjura.
28. listopadu 2012Ministr obrany Alexandr Vondra(ODS) oznámil svou rezignaci k 7. prosinci. Vondru 12. prosince nahradila Karolína Peake (LIDEM). Novým členem vlády se týž den stal nestraník Petr Mlsna, dosavadní náměstek Peake, který získal funkci ministra bez portfeje.
20. prosince 2012Prezident Klaus na návrh premiéra Nečase odvolal Peake po osmi dnech z čela ministerstva obrany. Nečas Peake, která zůstala vicepremiérkou, kritizoval za personální změny v úřadu. Letos 19. března prezident Miloš Zeman novým ministrem obrany jmenoval dosavadního prvního náměstka na ministerstvu Vlastimila Picka (nestraník).
12. června 2013Ministryně kultury Alena Hanáková (STAN) oznámila, že rezignuje ke konci června. Hanákovou by mohl nahradit bývalý děkan Hudební a taneční fakulty AMU Jiří Hlaváč.