Mládežnické organizace politických stran často v minulosti fungovaly jako přípravka pro budoucí politické hvězdy. Nejvíce do výchovy mladých politiků investuje ČSSD a nejvíce se jí to také vyplácí – vždyť z Mladých sociálních demokratů vzešli dva premiéři i nynější šéf strany.
Většina mládežnických organizací politických stran operuje ročně s desítkami či stovkami tisíc korun. Výjimkou jsou Mladí sociální demokraté, kteří mají rozpočet až dva miliony, z toho osm set tisíc jim posílá mateřská ČSSD.
„Každá strana, chce-li zachovat kontinuitu, musí pracovat na generačních obměnách a nabírání mladých členů,“ říká politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just. „K tomuto jsou často, byť ne výlučně, využívány i mládežnické organizace,“ dodává.
Právě ČSSD má ze všech současných sněmovních stran nejtěsnější propojení se svými mládežníky, kteří mají dokonce vliv na chod strany. Například na letošním únorovém sjezdu, kdy se volil nový předseda strany, se uplatňovala při zastoupení delegátů desetiprocentní kvóta na mladé straníky. Mladí sociální demokraté a příbuzný spolek Idealisté podporovali Jana Hamáčka, který byl předsedou nakonec skutečně zvolen.
Mladí sociální demokraté datují svou historii až do roku 1990 a mezi prvními členy byli i pozdější premiéři Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka. Z organizace se před několika lety odštěpila skupina mladých, kteří založili nezávislý spolek Idealisté. Ten nemá formální vazby na ČSSD, ale řada straníků je jejiho členy.
Právě Idealisté nyní nabízejí nejslibnější tvář mladých socialistů Radima Hejduka, kterému se přezdívá „druhý Dominik Feri“ po poslanci TOP 09. Důvodem je jeho oblíbenost na sociálních sítích.
„Chci zahodit staré recepty, které očividně nefungovaly a ani fungovat nebudou,“ říká Hejduk, který loni kandidoval do sněmovny, byť neúspěšně. I přes štědré financování nicméně mladým socialistům členové spíše ubývají a nyní je jich kolem čtyř set.
Mladí lidovci (ML) vznikli teprve před šesti lety, když někteří členové po sporu o směrování KDU-ČSL odešli z Mladých křesťanských demokratů, kteří do té doby byli výhradní mládeží této strany. Členem ML byl například bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.
Druhé lidovecké organizaci Mladým křesťanským demokratům nyní spíše členové ubývají. „Důvody jsou dva, a to silná generace členů, kterým je dnes kolem 35 let, a už tedy nemají právo být členy, a pak existence konkurenční organizace Mladých lidovců,“ vysvětluje tajemník Mladých křesťanských demokratů Jiří Šplíchal.
Nicméně v poslední době podle něj dochází k vzájemnému sbližování obou organizací. "Je naděje, že se naše organizace v horizontu několika let opět sloučí," dodal Šplíchal.
Největším spolkem, co do počtu členů, se zdají být Mladí občanští demokraté se dvěma tisíci členy. Nejde však fakticky o samostatný spolek, ale o vnitrostranické sdružení mladých členů ODS.
Tradičním zástupcem pravice tak zůstávají Mladí konzervativci se sedmi sty členy, kteří mají dosud blízko k ODS. Z jejich řad mimo jiné vzešli europoslanec Jan Zahradil (ODS), bývalý šéf Svobodných a bývalý europoslanec Petr Mach nebo bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS).
Nového Andreje Babiše zatím marně hledá Mladé ANO, které funguje teprve tři roky. Šéfuje mu Markéta Plesníková, která je zároveň poradkyní pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO).
„Jednou z hlavních funkcí organizace je přitáhnout členy i do mateřského hnutí ANO,“ říká. „Funkce naší organizace je pomoci mladým lidem rozhodnout se, zda se chtějí aktivně zapojit do politické strany,“ přitakává předseda TOP týmu Jan Kavalírek.
Ze sněmovních stran nemají funkční mládežnickou organizaci SPD a Piráti, ti druzí kvůli tomu, že mladí lidé vstupují rovnou mezi dospělé Piráty. Mladí komunisté jsou zase roztříštěni mezi několik spolků a původně silný Komunistický svaz mládeže značně oslabil po soudním rozhodnutí, které existenci svazu dočasně přerušilo.
Jan Hamáček Současný šéf ČSSD, který má nyní plné ruce s vyjednáváním o vládě s hnutím ANO, býval mezi lety 2002 a 2006 předsedou Mladých sociálních demokratů. K dorostu ČSSD přistoupil už v roce 1998, kdy začal svou politickou kariéru. Hamáček navíc do čela diplomacie v připravované vládě navrhl dalšího bývalého člena MSD a nynějšího europoslance Miroslava Pocheho, který však musí čelit nelibosti prezidenta Miloše Zemana. Bohuslav Sobotka Mladí sociální demokraté dali České republice dva premiéry. Jedním z nich je Bohuslav Sobotka, který nedávno ohlásil konec politické kariéry. Ta začala už v roce 1990, kdy spoluzaložil Mladé sociální demokraty. V dobách tzv. lánského puče se MSD za Sobotku postavili a hájili jako jediného kandidáta na post premiéra za ČSSD. Stanislav Gross Další expremiér Stanislav Gross stál rovněž na začátku Mladých sociálních demokratů. Organizaci dokonce předsedal od roku 1990 až do roku 1994. Mládežnická organizace měla v té době vliv i na chod mateřské ČSSD a podle politologů to byli právě MSD v čele s Grossem, kdo pomohli Miloši Zemanovi v roce 1993 do čela ČSSD. Jiří Pospíšil Jedním z nejznámějších bývalých členů Mladých konzervativců je europoslanec Jiří Pospíšil. Tato mládežnická organizace bývala jakousi přípravkou pro funkcionáře ODS, dnes ale spolupracuje i s dalšími konzervativními stranami. Pospíšil, který vystřídal více konzervativních stran, nyní vede TOP 09, která má vlastní dorostenský TOP tým. Jeho členkou je například 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Pavel Bělobrádek Nynější šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vstoupil k Mladým křesťanským demokratům v roce 2005 a mezi lety 2008 a 2009 byl jejich místopředsedou. Jeho zvolení do čela dospělých lidovců v roce 2010 poté uklidnilo vztahy mezi MKD a méně konzervativní částí KDU-ČSL. Členem MKD byl i současný europoslanec Tomáš Zdechovský. |
