Bývalý středočeský hejtman David Rath a jeho moravskoslezský kolega Jaroslav Palas. Oba spojuje především to, že v nadcházejícím klání obstarají ČSSD záporné body. První už ve veřejném životě skončil, druhý z něj odchází. Zatímco za politickou kariérou Ratha udělala tečku policie, Palase odstavila jeho vlastní strana, když ho nezařadila na kandidátku.
Výsledky čtyřleté práce obou mužů při řízení krajů a kauzy s nimi spojené – třeba Palasův luxusní penzion v Ludvíkově na Bruntálsku, na nějž si alespoň podle majetkového přiznání nemohl našetřit – dávají pravici i dalším uskupením šance na slušný výsledek.
V sebeprezentaci je prý hejtman jednička
Když začátkem září udělovali v zastupitelstvu opoziční občanští demokraté krajské radě ČSSD a KSČM známky, jedna kolonka chyběla. Šlo o stavbu roku. „Připadalo nám to příliš laciné, protože vítěz je znám dlouho dopředu,“ řekl v narážce na Palasův penzion za 20 milionů korun šéf zastupitelů ODS Ivan Týle.
Za komunikativnost dostala levicová vláda pětku a za pracovitost známku jen o stupeň lepší. Její odbornost je prý dobrá, prezentační schopnosti dokonce chvalitebné. Ovšem důvěryhodnost je opět nedostatečná. „A co se týče sebeprezentace, je jednoznačným vítězem hejtman Palas. Jako dlouholetý politik s vládní praxí dokázal bez mrknutí oka a se šarmem jemu vlastním ustát veškerou kritiku opozice a později i vlastní strany, přitom se ještě stal senátorem,“ rýpl si Týle. Hejtman reagoval smířlivě: „Opozice nemůže vystupovat jinak než kriticky, beru to sportovně.“
Palas patří mezi veřejné funkcionáře s vysokými přiznanými příjmy, loni bral čtyři platy. Vedle funkce hejtmana a senátora zasedal v dozorčí radě Českých drah a dceřiné firmy ČEZ v Bulharsku. Vydělal tak dohromady 2,6 milionu korun.
Neprůhledné zakázky, podezřelá privatizace
Opozice vidí největší nedostatky ve čtyřletém řízení kraje socialisty a komunisty v zadávání netransparentních veřejných zakázek, kde podle ODS a KDU-ČSL chyběla jakákoliv kontrola. „Ani zdravotnictví nebylo v optimální podobě. Na něm bude muset být odpracován ještě velký kus práce. Největším otazníkem je skrytá privatizace novojičínské nemocnice,“ shrnul výhrady Týle.
I předseda zastupitelského klubu lidovců Petr Adamec kritizuje krajskou radu za nedostatky ve zdravotnictví, o něco lepší práci podle něj odvedla v sociální oblasti. „Bohužel v poslední době nedokázala včas vyjednat dotace pro neziskové organizace. A co se týče kultury, považuji za velké minus to, že nebyla realizována výstavba Moravskoslezské vědecké knihovny,“ konstatoval Adamec.
Palas má za to, že koalice složité období zvládla: „Poté, co nastoupila krize, jsme si dali za cíl zabezpečit základní funkce. Především bylo třeba, aby fungovalo zdravotnictví, regionální doprava a školství tak, aby úsporné kroky veřejnost příliš nepocítila.“
Čtěte také:
Zlínský kraj: Region, kde si malá města a obce výrazně polepší
Strany před podzimními volbami utratí v kampaních desítky milionů
Největší význam mají pro lidi komunální volby
Končící hejtman považuje za dobrý výsledek stabilní mezinárodní rating kraje a také to, že se po ekonomické stránce podařilo stabilizovat nemocnice a optimalizovat školství. „Byli jsme nuceni zavřít některé školy, přičemž v tomto trendu bude třeba pokračovat. Stavy žáků a studentů stále pokulhávají za kapacitami školských zařízení,“ upozornil své nástupce.
NKÚ kritizuje nakládání s dotacemi
Podobně jako střední Čechy nebo Ústecko se i Moravskoslezský kraj potýká s nedostatky v hospodaření s bruselskými penězi. I když je zatím nevyšetřuje policie, mohou i tam o část dotací přijít. NKÚ před měsícem zjistil pochybení u pětiny z kontrolovaných programů, podle něj bylo neoprávněně vyplaceno 190 milionů korun.
Palas připustil, že ve třech případech skutečně došlo k „jakýmsi faulům“. Vedení kraje o nich ale prý ještě před zveřejněním výsledků kontroly vědělo. „NKÚ na celou problematiku nahlíží chybně. A co se týče možné trestní odpovědnosti, rozhodně žádnou v našem počínání nevidím,“ tvrdí.
Do voleb jde 21 politických stran, koalic a hnutí
O hlasy voličů se dohromady utká 13 politických stran, šest koalic a dvě politická hnutí. V roce 2008 vybírali lidé při krajských volbách z 15 kandidátek. Vítězem se stala ČSSD, která získala 42,63 procenta hlasů. Druhá s 24,90 procenta hlasů skončila ODS, třetí byli komunisté, ti dostali 15,92 procenta hlasů, a do zastupitelstva pronikla díky 7,10 procenta ještě KDU-ČSL. Vládnoucí koalici složila ČSSD s komunisty. ODS a lidovci přešli po osmiletém vládnutí do opozice.
Volební jedničkou Lidového domu je náměstek hejtmana Miroslav Novák. Jeho nejvážnějším protivníkem bude šéf úřadu regionální rady David Sventek jako lídr občanských demokratů. TOP 09 a Starosty vede u lidí respektovaný starosta Čeladné a poslanec Pavol Lukša. Do zastupitelstva se pravděpodobně dostane i KDU-ČSL v čele se starostou Českého Těšína Vítem Slováčkem.
Přestože si v Moravskoslezském kraji sociální demokracie oproti roku 2008 výrazně pohorší, podle průzkumů může opět s asi 27 procenty hlasů vyhrát a spolu s KSČM pokračovat v dosavadní koalici. Komunisté by stejně jako ODS dostali podle šetření ppm factum pro ČRo 1 – Radiožurnál 17 procent, lidovci a TOP 09 se Starosty zhruba osm procent.
Kandidátku pro volby do zastupitelstva kraje podaly: KSČM, TOP 09 a Starostové pro Moravskoslezský kraj, ODS, DSSS – Stop nepřizpůsobivým!, Volte Pravý blok www.cibulka. net, Nezávislí, ČSSD, Moravané, KDU-ČSL, Sdružení nezávislých kandidátů, Suverenita – Blok Jany Bobošíkové – Pro Moravskoslezský kraj, NS-LEV 21, Česká pirátská strana, KSČ, Koalice strany soukromníků ČR a konzervativní strany, SPOZ, Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků, Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, Strana svobodných občanů, SZ, Protest – nevolím parlamentní strany.
Průmysl potřebuje větší podporu
Třetina zaměstnanců z Moravskoslezského kraje, tedy 196 tisíc z 540 tisíc, pracuje v průmyslu. Proti jiným oborům mají nadprůměrné platy, měsíčně si vydělají dohromady 4,7 miliardy korun. Zaměstnává je přes 17 tisíc podniků, přičemž z průmyslu pochází 61 procent daňových příjmů regionu. Vyplývá to ze studie Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.
Průmysl, který je nejdůležitějším ekonomickým odvětvím na severu Moravy, však podle autorů studie potřebuje větší podporu ve školství, administrativě a politice. A vedle tradičního těžkého průmyslu je třeba rozvíjet obory, jako jsou například informační technologie nebo design. Kraj spolu s Ústeckem už řadu let trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, v posledních letech se ji daří snižovat. Z 15,4 procenta v roce 2004 postupně klesla zhruba na 11 procent.
