Komise hledá model „důstojného příjmu“ ve stáří. Minulý rok sepsala „Zelenou knihu o státních důchodech a jejich zvyšování“ s otázkami. Z odpovědí vyšly různé modely, mimo jiné i minimální penze. Podle šéfa premiérových poradců Vladimíra Špidly jsou všechny návrhy zatím jen hypotézy a propočty ukážou, které by se mohly ujmout. Rozhodnout musí politici.
Asi sedmi procentům lidí nad 65 let hrozí podle statistiků příjmová chudoba. Pokud by seniorky a senioři nedostávali dávky, pod hranicí chudoby by se ocitla desetina z nich. Kdyby neměli ani důchody, do chudoby by spadlo devět z deseti penzistů a penzistek. Penze se nyní upravují o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Letos v lednu tak rostly jen o 40 korun.
Rada seniorů současnou valorizaci kritizuje
Nynější způsob valorizace kritizuje rada seniorů. Navrhuje zvyšování penze o růst nákladů důchodců a o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny. Důchodová komise si nechala návrh spočítat. Výpočty má i pro valorizaci o růst seniorských nákladů s nynější třetinou růstu mezd a pro zavedení minimální penze 8500 korun, která by bránila před pádem do chudoby.
Starobní důchod pod 8500 korun pobírá asi 188 tisíc lidí. Penze by se jim do této částky podle návrhu dorovnávala. „Celkové náklady by činily zhruba 4,7 miliardy korun ročně,“ uvedlo ministerstvo práce.
Pokud by se místo 8500 doplácela penze do 8000 korun, zamýšlených příjemců by ubylo asi o 60 tisíc. Ročně by to pak bylo 3,8 miliardy navíc. Naopak na dorovnání do 9000 korun by dosáhlo dalších asi 125 tisíc lidí. Náklady navíc by tak ročně činily asi 6,2 miliardy.
Podle šéfa komise Martina Potůčka by se podoba penze změnila. Pevnou část, která je pro všechny stejná a dnes činí 2440 korun, by se tak rovnala minimálnímu důchodu. Zbytek by byla procentní část, která by se stejně jako dnes valorizovala o určité procento podle růstu cen a mezd.
Valorizace podle výdajů důchodců
Podle návrhů by se ale valorizace mohla řídit nově růstem výdajů důchodců a buď dosavadní třetinou růstu reálných mezd, nebo polovinou. Pokud by zůstala třetina růstu mezd a změnil se ukazatel cen - na výdaje seniorů, každý rok by to proti dnešku znamenalo navíc 2,4 miliardy. V roce 2040 by se tak saldo výdajů proti nynějšímu modelu valorizace zhoršilo o 1,1 procento HDP, v dnešních hodnotách by to bylo 50 miliard korun. Celkový dluh důchodového účtu - tedy výdaje, které by nekryly příjmy - by činil zhruba 78 procent HDP. V dnešních hodnotách je to skoro 350 miliard korun. Loni bylo ve státním rozpočtu na důchody 384 miliard.
Kdyby se penze nově zvyšovaly o růst nákladů důchodců a polovinu růstu reálných mezd, ročně by to stálo zhruba 2,9 miliardy navíc. Za čtvrtstoletí by rozdíl výdajů proti dnešnímu modelu činil kolem 1,5 procenta HDP, výdaje by byly tedy o 68 miliard vyšší. Dluh důchodového účtu by činil 111 procent HDP. V dnešních hodnotách je to skoro pět bilionů korun, tedy víc než čtyři nynější státní rozpočty.
