Na důchody si stát musí půjčit 36 miliard, částka může za rok výrazně vzrůst

Pokud by Babišovo uskupení dodrželo svůj slib, muselo by do čtyř let zvednout důchody nad předepsaný limit zhruba o 1500 korun. Každá stokoruna přitom znamená třímiliardové břemeno, takže ve výsledku by systém přišel o 45 miliard ročně.  

Pokud by Babišovo uskupení dodrželo svůj slib, muselo by do čtyř let zvednout důchody nad předepsaný limit zhruba o 1500 korun. Každá stokoruna přitom znamená třímiliardové břemeno, takže ve výsledku by systém přišel o 45 miliard ročně.   Zdroj: Profimedia

Infografika - Pilíře důchodového systému
Zvyšování průměrných důchodů v ČR. hnutí slibuje, že do roku 2025 zvedne průměrnou penzi na dvacet tisíc korun měsíčně, nyní je to 15 351 korun.
3
Fotogalerie

Dopady koronavirové krize a také štědrá politika vůči seniorům prohlubují schodek důchodového účtu. Napřesrok má být o dvanáct a půl miliardy korun vyšší než letos, dohromady má dosáhnout 36 miliard. Tuto částku si vláda podle návrhu státního rozpočtu, který v pondělí schválila, musí půjčit. O další až dvě desítky miliard může deficit prohloubit příspěvek za každé vychované dítě. Pět set korun měsíčně začne stát vyplácet od roku 2023.

„Důchodci jsou pro nás priorita,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho hnutí slibuje, že do roku 2025 zvedne průměrnou penzi na dvacet tisíc korun měsíčně. Ta nyní činí 15 351 korun. Po zákonné valorizaci a třech stovkách navrch, které v létě odsouhlasili poslanci a senátoři, od ledna rok stoupne na 16 280 korun. Oněch tři sta korun představuje zátěž zhruba deset miliard ročně.    

Pokud by Babišovo uskupení dodrželo svůj slib, muselo by do čtyř let zvednout důchody nad předepsaný limit zhruba o 1500 korun. Každá stokoruna přitom znamená třímiliardové břemeno, takže ve výsledku by systém přišel o 45 miliard ročně.  

„Takto dlouhodobě hospodařit nejde, jednou narazíme do zdi,“ varuje ekonomický expert ODS Jan Skopeček s poukazem na konec dekády. V té době mají začít  odcházet do penze populačně silné ročníky narozené v sedmdesátých letech.

„Když má stát přidávat, musí to odpovídat jeho možnostem. Je třeba zajistit důchody i pro dnešní padesátníky a mladší ročníky,“ připomíná místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Přesto to byl opozicí kontrolovaný Senát, který v srpnu umožnil přijetí vládní novely zákona, jež seniorům přilepší nad platnou valorizaci. Prošel i návrh na pětisetkorunový příspěvek za každé vychované dítě. Dodatečné rozpočtové výdaje na výchovné předkladatelé normy odhadují na 18,4 až 19,4 miliardy korun ročně.  

„Na taková opatření peníze mít musíme, budou nalezeny v jiných částech rozpočtu. Oněch 18 až 19 miliard je ale velmi hrubé číslo, protože Česká správa sociálního zabezpečení má děravá data,“ argumentuje šéf KDU-ČSL Marian Jurečka.

Dosud největší manko zaznamenal důchodový systém v roce 2013, záporné saldo činilo přes 55 miliard korun. Nicméně v dalších letech se postupně snižovalo. Přebytkový byl účet v letech 2018 a 2019, skončil v plusu přes 18 miliard, respektive 16 miliard.

Horší výběr sociálního pojistného způsobený dopady pandemie spolu s růstem penzí však před rokem posunul systém opět do minusu. Loni v prosinci chyběly více než čtyři desítky miliard korun.