„Z loňské částky se podařilo vyčerpat 98 procent zejména díky zahájení personální a organizační stabilizace Státního pozemkového úřadu (SPÚ) a jeho úspěšné spolupráci a součinnosti s ministerstvem zemědělství a Státním zemědělským intervenčním fondem,“ uvedla mluvčí SPÚ Monika Machtová. Roli sehrálo také vysoké čerpání peněz z Programu rozvoje venkova.
Důvodem letitých snah o pozemkové úpravy je například narovnání majetkových vztahů k půdě nebo snaha uspořádat pozemky pro výstavbu silnic či železnic. Protierozní opatření pak slouží k tomu, aby se bránilo milionovým škodám působeným odnosem půdy.
Pro stát to znamená tisíce drobných i větších či přímo komplexních úprav po celé zemi. Podle názoru některých odborníků je přitom tempo úprav pomalé a potrvá desítky let. Loni odvolaný ředitel SPÚ Petr Šťovíček sice tvrdil, že je možné úpravy dokončit do roku 2025, nové vedení v čele se Svatavou Maradovou však jeho názor nesdílí.
„Ukončení pozemkových úprav do roku 2025 je nepravděpodobné s ohledem na skutečnost, že každá pozemková úprava trvá průměrně čtyři až šest let. V současné době přitom zbývá pro řešení přibližně sedm tisíc katastrálních území,“ podotkla mluvčí. Ročně se tak zapíše do katastru nemovitostí zhruba 170 katastrálních území, kde se pozemkové úpravy uskutečnily.
