Na pražském magistrátu zasahovala policie. Prý kvůli kauze lobbisty Janouška

Zásah policie na magistrátu

Zásah policie na magistrátu Zdroj: CTK

Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dnes zasahovali na pražského magistrátu. Podle jejich mluvčí Ivy Knolové akci dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podrobnosti k zásahu odmítla mluvčí sdělit. Podle České televize souvisí zásah s kauzou lobbisty Romana Janouška.

Primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09) přítomnost policistů na magistrátu potvrdil, další informace prý nemá k dispozici.

„Můžeme potvrdit, že v současné době jsou v prostorách magistrátu příslušníci kriminální policie. Vyžádali si některé dokumenty a my samozřejmě poskytneme maximální součinnost. Více se k tomu v tuto chvíli nebudeme vyjadřovat,“ uvedla magistrátní mluvčí Petra Hrubá. Serveru E15.cz sdělila, že zástupci magistrátu podepsali mlčenlivost a další informace tak není možné sdělit.

Případ nechtěl komentovat ani žalobce Pavel Komár. „Je to ve fázi prověřování,“ uvedl stručně. Podrobnosti zatím nedokázali říct ani oslovení radní a další zaměstnanci.

Podle serveru idnes.cz si policie vyžádala dokumenty k zakázkám z let 2008 až 2013, které nějakým způsobem spojuje Janouškovo jméno. Zároveň prý policisty zajímá, jak v předmětných zakázkách zastupitelé hlasovali a jak se případně sami ve prospěch zakázek angažovali.

Knolová uvedla, že policisté zasahovali v několika budovách, nemůže prý ale sdělit ve kterých. „Plníme úkoly Vrchního státního zastupitelství v Olomouci,“ dodala pouze. Podle České televize se ale policisté pohybovali zhruba od půl deváté pouze v hlavní budově pražského magistrátu. Zda jsou v budově i nadále, není jasné.

Primátor odjel

Primátor dopoledne opustil budovu magistrátu. Podle mluvčí se hodlá věnovat běžné agendě a předem naplánovanému programu. Podle některých zdrojů blízkých pražským politikům nejsou podobné policejní akce na magistrátu nijak neobvyklé.

O dění kolem pražského magistrátu se zajímá policie v řadě případů. Několik bývalých i současných radních včetně primátora čelí obžalobě v kauze opencard. Detektivové se v posledních měsících zabývají mimo jiné také hospodařením Pražských služeb, které město většinově vlastní, a kontroverzní stavbou tunelového komplexu Blanka.

Prahu tíží řada sporných zakázek
Opencard - zavedení karty schválili radní v říjnu 2005. Po pilotním projektu se karty začaly vydávat od dubna 2007, větší zájem o ně ale začali Pražené projevovat až poté, co karta od roku 2009 nahradila roční papírovou tramvajenku. Projekt, který od roku 2010 prověřuje policie a který zatím přišel nejméně na 1,25 miliardy korun, pochází z doby někdejšího primátora Pavla Béma. Policie stíhá pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže jeho nástupce - vedle radních i primátora Tomáše Hudečka a exprimátora Bohuslava Svobodu. Letos v únoru bylo v kauze odsouzeno pět úředníků magistrátu (podmíněné tresty od jednoho do tří let). V červnu státní zastupitelství podalo v kauze obžalobu na 15 lidí, jsou mezi nimi i Hudeček a Svoboda.
Pražské služby, zakázky na svoz odpadů - Letos 1. srpna protikorupční policie v souvislosti se zásahem v Pražských službách obvinila dva lidi. Případ se týká hospodaření společnosti v letech 2010 a 2011. Další čtyři lidé byli obviněni kvůli zakázce malého rozsahu, kterou zadal pražský magistrát v roce 2011. V první kauze jde o to, že Pražské služby uzavřely s firmou Ekolion smlouvu na zpracování odpadu, za což dostávala více peněz, než je obvyklé. V druhém případu zakázky pražského magistrátu byla čtveřice lidí obviněna z trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. Pražské služby pro město zajišťují svozy odpadu za miliardy korun, zakázku získaly bez řádné soutěže. Policisté zasahovali ve firmě v červenci i na začátku roku.
Tunel Blanka - tunelový komplex, který se začal stavět v roce 2007, měl být zprovozněn v roce 2011, termín se později odsunul na jaro 2014, nyní je nejasný. Odhadované náklady se v průběhu stavby výrazně zvýšily z původních 28 miliard korun na zhruba 36 miliard korun. Stavba, která pochází z doby primátora Béma, je předmětem řady sporů. Policie vyšetřuje financování Blanky i okolnosti loňského zastavení prací.
Tramvaje pro dopravní podnik (DPP) - hospodaření největší městské firmy dlouhodobě zatěžuje kontrakt na nákup 250 tramvají Škoda 15T ForCity od plzeňské Škody Transportation za zhruba 19 miliard korun. Zakázka z dob primátora Béma by podle loňského vyjádření primátora Hudečka mohla způsobit i krach DPP. Magistrát se pokoušel z kontraktu vyvázat, ukázalo se ale, že kvůli hrozbě miliardových plateb při vypovězení smlouvy to není reálné. Letos v březnu se DPP a Škoda Transportation dohodly na úpravě smlouvy (mj. rozložení splátek). DPP podal také stovky reklamací, například na poruchy brzd. Problémy má DPP i s dříve zakoupenými tramvajemi T14 (Porsche). Nedávno rozhodl, že kvůli technické závadě zjištěné u šesti souprav odstaví všech 59 tramvají T14. Jedna 14T vyšla hlavní město přibližně na 58 milionů korun.
Pronájem Škodova paláce - magistrátní úředníci se do nového sídla v centru Prahy přestěhovali v roce 2006 a za dvacetileté užívání měla Praha zaplatit více než čtyři miliardy korun. Město přitom palác mohlo samo koupit za 850 milionů a podle kritiků pronájmu by náklady na pořízení včetně oprav nepřesáhly tři miliardy. Magistrát také původně odhadoval, že sestěhováním a pronájmem uvolněných budov ročně ušetří desítky milionů korun, později ale přiznal, že je pronájem paláce pro město nevýhodný. Loni se Praha snažila dosáhnout výrazného snížení nájemného, které je podle radních na současnou dobu nesmyslně vysoké. Majitel sice nabídl zhruba třetinovou slevu, ovšem jen při prodloužení kontraktu o 15 let. Magistrát poté oznámil, že se kvůli údajně příliš vysokému nájemnému obrátí na soud.
Zakázky na informační technologie - kontroverzní je řada zakázek magistrátu na informační systémy. Loni v květnu například radní Eva Vorlíčková (TOP 09) prohlásila, že na magistrátu neexistovala žádná kontrola, odbor informatiky byl řízen externisty a vypisovaly se zbytečné a předražené tendry. Praha mezi lety 2006 až 2011 utratila za licence, provoz a údržbu informačních systémů šest miliard korun, asi pětina byla dle Vorlíčkové vynaložena nesmyslně. Například zakázku na ekonomický systém od firmy Gordic, za který Praha od roku 1993 zaplatila přes miliardu korun, začala počátkem února vyšetřovat policie.