Na úřadech obchází strašidlo neprůhledných zakázek

stavba dálnice

stavba dálnice Zdroj: E15

Úředníci zadávající veřejné zakázky nemají lehké spaní. Na 80 procent z nich má strach, že schytá obvinění z neprůhlednosti, a proto raději jako základní hodnotící kritérium používá nejnižší nabídkovou cenu. Výsledky průzkumu mezi 450 úředníky státní správy, měst a obcí, který uskutečnila poradenská společnost Otidea a advokátní kancelář Vilímková, Dudák & Partners, má E15 k dispozici.

„Přestože zákon používání kritéria nejnižší nabídkové ceny přímo nenařizuje, většinu úředníků k tomu stejně nutí reálná praxe. Buď jim to přímo nařizují nadřízené orgány, nebo mají strach z netransparentnosti řízení,“ uvedl šéf konzultantské firmy Otidea Tomáš Langr. Řešením proto podle něj není další novela zákona o veřejných zakázkách, na kterou tlačí hlavně ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS), ale změna praxe ministerstev a dalších státních orgánů.

Nejnižší cena na jedné straně šetří státní pokladnu. Na straně druhé se však 40 procent úředníků pravidelně setkává s případy, že kvůli příliš nízké vítězné ceně nemůže dodavatel uskutečnit zakázku kvalitně. „Klasickým příkladem jsou nabídky cen stavebních prací, které bývají velmi často silně podhodnocené, ale nakonec se velmi prodraží z hlediska nevyhnutelných víceprací,“ poznamenal advokát Petr Novotný z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners.

Přestože si tři čtvrtiny oslovených zadavatelů myslí, že soutěžit jen s kritériem nejnižší ceny není správné, na 90 procent hodnotících komisí nakonec nabídky s mimořádně nízkou cenou přijme. Možná i proto by celkem 55 procent respondentů uvítalo možnost stanovit v zadávací dokumentaci nejvyšší a nejnižší ceny, které zadavatel považuje v dané části trhu za reálné.

Z praxe je nám známo, že mnoho veřejných zadavatelů – organizací podřízených ústředním správním úřadům a ministerstvům, především příspěvkové organizace má od svých zřizovatelů přísně zakázáno používat při zadávání veřejných zakázek jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky. Co takovýto striktní přístup vysoko nad rámec požadavků ZVZ přináší z hlediska kvality poptávaného plnění?

Otázka 1Otázka 1 | OTIDEA 8 %: Nijak se kvality budoucího plnění netýká.
3 %: Je pro budoucí kvalitu plnění přínosem, neboť ušetřené prostředky jsou prvořadé.
89 %: Ohrožuje budoucí kvalitu plnění, neboť ne pro všechny případy veřejných zakázek se hodí vybírat dodavatele jen na základě nejnižší nabídkové ceny.

Setkali jste se někdy s případem, kdy cena vítězné nabídky byla natolik nízká, že evidentně nemohla splnit garance požadované kvality, ale tato zakázka přesto zvítězila?

Graf 2Graf 2 | OTIDEA 19 %: Ano, velmi často
21 %: Ano, pravidelně
35 %: Ano, zcela výjimečně
25 %: Ne, vůbec

Kritérium nejnižší nabídkové ceny při zadávání veřejných zakázek používáte zejména z toho důvodu, že máte strach/obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost?

Graf 3Graf 3 | OTIDEA 63 %: Ano, ve většině případů
12 %: Ano, v polovině případů
7 %: Ano, zcela výjimečně
18 %: Ne, vůbec