Dosavadních devět kilometrů pod krajským městem se tak protáhlo na 28 kilometrů plavby. Zdymadlo na Hluboké vyšlo i s prohrábkou říčního dna na 536 milionů korun, veškeré náklady přitom hradil stát. „Jsem ráda, že Budějovice leží na vodní cestě, a těším se, že jednoho dne bude možné plout až do Hamburku,“ uvedla při slavnostním aktu náměstkyně budějovického primátora Ivana Popelová.
Splnění jejího přání je na dosah. Stačí pouze dokončit plavební komoru na jezu Hněvkovice pod stejnojmennou přehradou. Toto zdymadlo podle předběžných propočtů vyjde na 532 milionů. První tendr na zhotovitele byl ale zrušen, osud další soutěže je nejasný, stejně jako celého ŘVC. To má být v rámci úspor ve státní správě zrušeno.
„Tam, kde je silná vůle, tam je i vodní cesta,“ nechal se slyšet v sobotu u Vltavy šéf ŘVC Jan Skalický, jinak velký bojovník za zachování své organizace. Pokud se v příštích letech podaří zprovoznit průjezd hněvkovickým jezem, bude pro malé rekrační lodě cesta přes Prahu do Hamburku volná. Na Orlíku mohou lodě využít výtah, Slapy překonají v přívěsu za traktorem. Do budoucna by ovšem díky novým zdvižím měly tyto překážky překonat i velké parníky.
Aktuálně se ovšem ŘVC soustředí na výstavbu přístavu v Hluboké nad Vltavou. Jeho základní kámen poklepal v sobotu Skalický. Přístav pro 78 lodí bude největší svého druhu v republice, náklady se vyšplhají na 180 milionů. Vltava se má mezi Českými Budějovicemi a Prahou stát podle představ zástupců vodní lobby českou Loirou, tedy magnetem pro turisty.
Zdymadlo v Českém Vrbném loni využilo na 20 tisíc plavců, vzorem je přitom Baťův kanál na východní Moravě, kde plavební správa loni registrovala 80 tisíc lidí na lodích a loď kách. Náklady na zprovoznění vodní cesty mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou jsou odhadovány na 1,5 miliardy, dosud se prostavělo zhruba 900 milionů. Z toho většinu hradí evropské fondy.
