Ministerstvo vnitra chce přitvrdit podmínky pro získání českého státního občanství. Do mezirezortního řízení předložilo návrh novely, která upravuje podmínky týkající se beztrestnosti žadatelů, jejich finančního zázemí nebo znalostí českého jazyka.
„Cílem navrhované právní úpravy je zejména zohlednit zhoršující se globální bezpečnostní situaci,“ uvádí rezort ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) v odůvodnění.
Žadatelům o státní občanství již například podle návrhu nestačí pouze mít čistý trestní rejstřík, ale musejí prokázat i přestupkovou bezúhonnost. Jedná se zejména o opakované přestupky v oblasti veřejného pořádku, majetku či zákona o zbraních. Žadatel by měl také podle předlohy prokázat kromě svého příjmu i to, že má dost peněz a majetku na zajištění svého života v zemi.
Zájemci o občanství musejí stejně jako dosud projít testem o českém jazyce a reáliích. Výjimku dostanou ti, kteří prošli alespoň třemi lety studia v českém jazyce ve školách, které jsou zapsané ve školských rejstřících. Dosud nemuselo jít o registrované školy, často tam byli lidé jen přihlášení a fakticky studium neabsolvovali. „Nedostatečná znalost českého jazyka a českých reálií je zásadní bariérou v integraci cizinců a způsobuje jejich sociální izolovanost,“ uvedlo ministerstvo. Kromě toho se zpřísňuje řada dalších oblastí.
Státní občanství mohou získat také lidé, kteří mají významný přínos pro Českou republiku. Loni se tímto způsobem stalo českými občany šest lidí, tři sportovci a tři akademici. Podle návrhu by významný přínos už nemohly garantovat vysoké školy jako dosud. „Nově budou takový doklad způsobilé vystavit pouze ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Kancelář prezidenta republiky,“ uvedl rezort.
Opoziční občanští demokraté úpravu neodmítají. „ODS není pro rozvolnění současné podoby podmínek pro udělení státního občanství a nebrání se diskuzi nad zpřísněním parametrů,“ uvedla poslankyně Jana Černochová s tím, že si musí konkrétní návrh ještě prostudovat.
Ministerstvo vnitra mezi lety 2014 a 2018 obdrželo 18 229 žádostí o udělení státního občanství. Z důvodu bezpečnosti státu zamítlo 170 žádostí.
Proti návrhu se stavějí některé občanské spolky. Právnička Michaela Baranová z Poradny pro občanství/Občanská a lidská práva míní, že většina změn nemá nic společného s cílem reagovat na bezpečnostní situaci. Kritizuje například přestupkovou bezúhonnost. „Tato nově zaváděná úprava je velmi přísná a nezohledňuje, že může jít o absolutně banální pochybení,“ uvedla Baranová.
Baranová nesouhlasí s tím, aby žadatelé prokazovali veškeré údaje o svých finančních prostředcích a majetku, považuje to za obrovský zásah do soukromí. „Problematické je rovněž zavedení povinnosti prokazování příjmů u nezletilých dětí – jejich finanční situace se dříve nezkoumala,“ řekla. Naopak se zpřísněním pravidel pro uznání znalosti českého jazyka souhlasí, podle ní docházelo k častému obcházení zákona.
Ministerstvo také zcela vyškrtlo možnost jednoduššího nabytí občanství mladými lidmi, kteří v Česku dlouhodobě žijí. „Týká se to těch, kteří se zde narodí nebo přijdou ve velmi nízkém věku do Česka a po dosažení 18 let mohli získat občanství prohlášením. Tato možnost se ruší,“ kritizuje úpravu ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
„Důvody pro rušení nepovažuji za příliš přesvědčivé. Z naší zkušenosti mladí lidé o tuto možnost stáli, jsou to lidé, kteří se považují za Čechy, žijí na území většinu života a jsou zcela integrovaní,“ dodala Faltová s tím, že považuje současný zákon za dostačující.
