Američtí investoři se přestávají bát ekonomické recese. Podle aktuální prognózy banky Goldman Sachs je hospodářský pokles v nejbližších několika letech nepravděpodobný.
Nízká úroveň volatility na trzích, udržitelnost hospodářského růstu a utlumená inflace: to všechno jsou faktory, které výrazně umenšují hrozbu recese, cituje z analýzy CNBC.
„Ekonomika je v současnosti strukturálně mnohem méně náchylná k recesi,“ napsali analytici Goldman Sachs Jan Hatzius a David Mericle. „Jakkoliv nelze vyloučit zrod nových rizik, žádný z faktorů, který vedl k propadu hospodářství v minulých letech, se dnes nejeví jako zásadní problém. Ať už jde o ropné šoky, přepálenou inflaci nebo finanční nerovnováhy. V důsledku toho se vyhlídky americké ekonomiky jeví lépe, než je ve všeobecném povědomí usazeno,“ dodali experti.
Takový pohled na věc se výrazně liší od představ, které kolovaly na Wall Street ještě na přelomu loňského léta a podzimu. Strach tehdy živilo zejména vystupňování americko-čínské obchodní války, nejistota kolem brexitu a převrácení výnosových křivek amerických dluhopisů. Výnosy dvouletých bondů byly poprvé od roku 2007 vyšší než v případě těch desetiletých. Takový vývoj v minulosti sloužil jako spolehlivá předpověď recese.
Od srpna se však situace změnila, přičemž nejde jen o návrat výnosových křivek k „normálu“, ale i o poměrně optimistický průběh vyjednávání mezi Washingtonem a Pekingem o obchodní dohodě. Indikátor Fedu odhadující pravděpodobnost propadu ekonomiky do recese navíc vyčísluje hrozbu naplnění tohoto scénáře na 24,6 procent. Ještě v létě to bylo o 14 procentních bodů více.
Podle CNBC by ale investoři měli zůstat aspoň mírně nervózní už jenom proto, že podobné projevy optimismu jako nyní od Goldman Sachs zaznívaly v USA i v roce 2007. Následovala ale nejvážnější ekonomická krize od Velké deprese ve třicátých letech minulého století.
Philipp Carlsson-Szlezak, hlavní ekonom správce aktiv AB Bernstein, navíc připomněl, že ne všechny aktuální ekonomické trendy lze vidět pozitivně. „Napjatý trh práce, uvolněná monetární politika, vyšší tolerance rizika ze strany institucí a nárůst zadluženosti představují rizika ve střednědobém horizontu,“ uvedl Carlsson-Szlezak.
