Dohoda, ke které dospěli evropští lídří na summitu minulý týden, skrývá podle Nečase řadu nezodpovězených otázek. Největší problém spatřuje v rozdílných podmínkách pro členy a nečleny eurozóny.
„U členských zemí eurozóny to bude něco za něco, zatímco pro nečlenskou zemi znamená připojení se k dohodě pouze závazek,“ prohlásil Nečas. Je to tedy podle něj bič v podobě povinnosti dodržovat fiskální pravidla. Cukr v podobě čerpání z fondů EFSF a ESM dohoda nabízí pouze členům eurozóny.
Nerovné dopady dohody se dotýkají také centrálních bank jednotlivých zemí, které mají pomoc Evropě financovat. „Centrální banky eurozóny si mohou o tyto prostředky požádat Evropskou centrální banku a nemusí sahat do svých rezerv, zatímco nečlenské země tuto možnost nemají,“ upozornil Nečas. Česko se podle něj čistě teoreticky nemusí řídit desetidenní lhůtou, do kdy eurozóna požaduje jasné rozhodnutí jednotlivých zemí o přípojení nebo nepřipojení k dohodě. „Pro Česko tato lhůta není závazná,“ řekl Nečas.
Do doby, než bude odpovězena řada důležitých otázek, nemá podle premiéra smysl rozebírat důvody, které mluví proti českému připojení k pomoci, a které mluví pro.
„Nepřistoupím na situaci, kdy by zodpovědnost byla hozena na nezávislou ČNB. Politickou zodpovědnost musí nest vláda, ale stanovisko ČNB bude pro mě velmi důležité,“ uzavřel Nečas.
S argumenty premiéra souhlasí také ministr financí Miroslav Kalousek, podle nějž si Česko nesmí přibouchnout dveře do Evropy, ale zároveň musí vyjednávat o podmínkách, za jakých by bylo ochotno eurozóně půjčit. „Musíme si například položit otázku, jestli bude oněch 200 miliard eur pomoci od všech účastníků dohody pro MMF stačit. Já se domnívám, že ne,“ řekl Kalousek. Žádné zodpovědnému ministrovi financí se podle něj nepůjčují podobné prostředky lehce. „Musíme si však také jasně říci jsme-li „na palubě“, tedy součástí Evropské unie, nebo se nám součástí EU být nechce,“ prohlásil český ministr financí. Rozhodnutí nebýt „na palubě“ by podle Kalouska znamenalo ztížení obchodních vztahů pro české banky a podniky v rámci unie. Kalousek si vůbec nedokáže představit, že by se proti dohodě postavila Česká republika sama, zároveň však neříká, že se Česko musí k dohodě bezpodmínečně připojit.
Sobotka: Je v našem národním zájmu nedostat se do izolace
I podle opoziční ČSSD je nutné o pomoci Evropě důkladně diskutovat. „Očekáváme diskusi nejen v parlamentu a v Senátu, ale vláda by měla oslovit i odbory,“ je předsvědčen´předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka. „Je v našem národním zájmu, abychom se nedostali v rámci Evropy do izolace,“ dodal. ČSSD vidí spíše výhody, které Česku přítomnost v unii přináší. Sobotka připomněl, že Česko od roku 2004 získalo od EU dotace v celkové výši 163 miliard a dalších sem let od roku 2013 dostane zhruba stejný objem prostředků.
To, že by ČNB vznikla vůči MMF velká pohledávka nepovažuje Sobotka za nic neobvyklého. „Už dnes činí pohledávka ČNB za MMF asi 47 miliard korun,“ řekl.
Představitelé eurozóny se na summitu minulý týden dohodli, že půjčí Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) 200 miliard eur. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny, další země se k dohodě mohou připojit dobrovolně. MMF by následně půjčil peníze ohroženým zemím unie. Pokud by se Česko rozhodlo eurozóně pomoci, přijalo by závazek zhruba 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB. Jasné ne nové dohodě zatím řekl britský premiér David Cameron, další státy včetně Česka připojení k dohodě zatím zvažují.
