Vláda premiérovi doporučila, aby s Klausem probral možnost, že by se zúčastnil jednání Sněmovny, které se bude amnestií zabývat. Podle Klause však nemá cenu amnestii znovu vysvětlovat. Českým novinářům při návštěvě Berlína řekl, že nehodlá být spoluhráčem těch, kteří ji používají ve hře proti němu, proti vládě a premiéru Nečasovi.
Klaus v úterý v emotivním prohlášení pro Českou televizi označil kritiku amnestie za útok proti své osobě a myšlenkám, které zastává. Nejde prý vůbec o amnestii samotnou, ale o snahu poškodit ho na sklonku jeho prezidentského mandátu.
Premiér po dnešním jednání vlády přiznal, že si je vědom kontroverzí, které amnestie ve společnosti vyvolává. Naznačil, že případným změnám týkajícím se amnestie by se nebránil, podobně jako reformě vězeňského systému a novelizaci trestního řádu. Za největší problém považuje Nečas to, že by se amnestie mohla týkat i některých případů závažné ekonomické kriminality. Pokud se to prokáže, mohou podle něj státní zástupci podat stížnost.
Amnestie je výsostným právem prezidenta, které je mu dáno Ústavou, připomněl Nečas. Dodal, že stejně tak rozsah i odůvodnění amnestie jsou plně v kompetenci hlavy státu a premiér se podle něj na nich nemůže nijak podílet. „Je ústavní zvyklostí, že předseda vlády amnestii prezidenta kontrasignuje. Tím stvrzuje, že je amnestie z právního hlediska v pořádku a že vláda tento akt realizuje a za jeho realizaci přebírá odpovědnost. Nemusel by ji podepsat pouze v případech, kdyby byl tento akt zjevně protiprávní, a to se v tomto případě nestalo. Takže jsem amnestii nemohl nepodepsat,“ řekl Nečas.
„Za 95 let premiéři vždy kontrasignovali amnestie, které vyhlásil prezident republiky,“ uvedl Nečas. Spolupodpis předsedy vlády je podle něj jen pojistkou proti zjevným excesům v amnestii a ověřením, že je možné ji právně vykonat.
„Pokud ale má být vykonán akt, který je výrazem soucitu a milosrdenství, což je podstata amnestie, a výsledkem není společenské smíření, ale naopak zvýšení společenského napětí, tak je to věc, která by nás všechny měla vést k jistému zamyšlení,“ řekl Nečas. Amnestie je podle něj ale také podnětem k tomu, aby země reformovala vězeňský systém a zkrátila délku trestních řízení.
Podle některých ústavních právníků není kontrasignace amnesiti ministerských předsedou ústavní zvyklostí, ale dokonce jeho povinností. Jiní naopak míní, že Nečas svůj podpis připojit nemusel a mohl s Klausem jednat o rozsahu amnestie, pokud by mu připadala příliš široká.
Daňový balíček v tom prý nebyl
Premiér řekl, že se o úmyslu prezidenta rozhodnout o amnestii dozvěděl před Vánocemi a její technické a legislativní aspekty konzultoval s ministrem spravedlnosti. Vše se podle něj muselo kvůli riziku neklidu ve věznicích uskutečnit v maximálním utajení.
Nečas vyloučil, že by za podpisem dnes široce kritizované amnestie stál politický obchod s Klausem týkající se vládního daňového balíčku. „U podpisu vládního balíčku převládl zodpovědný přístup prezidenta, který nechtěl zemi zbytečně vystavit chaosu, který by nastal v opačném případě,“ uvedl Nečas. Daňový balíček mimo jiné zvyšoval od ledna 2013 sazby DPH, to Klaus dříve opakovaně kritizoval, zákon ale před koncem loňského roku podepsal.
Jakl kontruje: Rathovy peníze šly Dienstbierovi
Tajemník prezidenta Ladislav Jakl se dnes ostře opřel do místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka, který v minulých dnech Klausovu amnestii kritizoval, mimo jiné slovy o tom, že jde o generální pardon lidem, kteří kradli. Jakl naopak obvinil ČSSD z toho, že peníze z úplatkářské aféry bývalého středočeského hejtmana ČSSD Davida Ratha směřovaly na kampaň prezidentského kandidáta strany Jiřího Dienstbiera.
„Rozumím štěkotu pana Zaorálka k amnestii. Snaží se překřičet názory, že Rathovy miliony byly určeny pro Dienstbierovu kampaň. Ostatně - Dienstbier je Rathův kůň, to on ho navrhl za kandidáta ČSSD. A pan Zaorálek o tom asi něco ví,“ uvedl Jakl
