Nelze říct, kdy bude systém fungovat. Analýza, která stála Bartoše místo, obsahuje výčet přešlapů
Osud pirátského ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše zpečetila analýza, kterou dostala vláda na stůl minulý týden. Zpráva, kterou připravila čtveřice ministerstev dopravy, financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví, obsahuje zdrcující posouzení současného stavu digitalizace stavebního řízení. Autoři dokonce navrhují, aby se povinnost systém používat na přechodnou dobu pozastavila.
Premiér Petr Fiala (ODS) zmínil analýzu jako jeden z důvodů, který ho vedl k rozhodnutí odvolat v úterý Ivana Bartoše z funkce. Podle premiéra si končící předseda Pirátů dostatečně nepřipouštěl rozsah problémů, které se pojí s digitalizací stavebního řízení. Manažerské shrnutí analýzy, kterou má redakce e15 k dispozici, dochází k závěru, že za současného stavu a bez razantních změn v řízení projektu nelze říct, kdy „bude systém ve stavu akceptovatelném pro stavební úřady“.
Úředníci ze čtyř ministerstev, které ovládají ministři z koalice Spolu, navrhují zavedení přechodného období, ve kterém nebude pro úředníky povinné používat Informační systém stavebního řízení, což je digitální aplikace pro úředníky na zpracování žádostí o stavební povolení. Veřejnost by nadále využívala Portál stavebníka. Nové žádosti by měli stavební úředníci procesovat ve starých systémech, tak, jak to už nyní dělají s žádostmi podanými za starého stavebního zákona. Během přechodného období by také nebylo možné žádat vlastníky infrastruktury o vyjádření přes Portál stavebníka a místo zveřejňování podnětů na Národním geoportálu územního plánování by stačilo zveřejnění na webu úřadu.
Analýza neodpovídá na otázku, jak dlouhé by takové přechodné období mělo být, byť naznačuje, že v plně provozuschopném stavu by mohl být systém za 12 až 18 měsíců. Během tohoto období by měl řídicí tým – který má nyní podle premiéra nově přejít pod ministra dopravy Martina Kupku (ODS) – provést analýzu potřeb stavebních úřadů, sestavit plán vývoje chybějících funkcí, nastavit robustní proces testování a opravit současné chyby.
To vše by se mělo stihnout do konce roku, v příštím roce by měl ministr za úkol posílit kapacity vývojových a testovacích týmů – nyní na aplikaci pro úředníky pracuje například jen pět vývojářů –, vyřešit zasmluvnění dodavatelů a poskytnout dostatečnou podporu uživatelům. Při zapojení padesáti lidí po dobu roku až roku a půl by pro to bylo potřeba 200 až 300 milionů korun.
Analýza vidí největší chyby v tom, že neexistuje plán vývojových prací a opravy probíhají až po stížnostech úředníků, a není jasné, jak má výsledné řešení vlastně vypadat. Za problémy může podle zprávy nedostatečné testování aplikace s uživateli, kteří se v systému často nevyznají. Za zásadní považuje zpráva fakt, že v systému stále chybí některé funkce, které předpokládá zákon a které jsou nezbytné pro digitální řízení, jako je například ověření projektové dokumentace v okamžiku vydání povolení.
Byť vývojáři podle analýzy zvolili moderní technologie, uvedení do praxe vykazuje známky překotného zpracování. „Ze stavu zdrojového kódu a dalších částí technologické dodávky je zřejmé, že vznikala hekticky pod velkým časovým tlakem,“ píše se v zprávě. Nedostatky jsou nicméně podle analýzy „zhojitelné v čase“.
Zpráva se věnuje i dalším systémům, které se s digitalizací stavebního řízení pojí. Mírné potíže zaznamenala zpráva u Portálu stavebníka, který využívá veřejnost, nebo u Spisové služby GINIS, která slouží k evidenci stavebních postupů a dokumentace.
