Nezaměstnanost dál klesá. Lidí bez práce je nejméně od podzimu 1997
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 3,5 procenta z únorových 3,7 procenta. Pokles se týkal všech okresů v zemi. Úřady práce v březnu registrovaly 263.608 uchazečů o místo, nejméně od listopadu 1997. Loni bylo ve stejném měsíci bez místa 4,8 procenta lidí. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR. Ekonomičtí analytici varují, že nedostatek pracovníků představuje riziko pro další rozvoj tuzemské ekonomiky.
V březnu evidovaly úřady práce 253.522 volných pozic. Nabídek práce bylo poprvé víc než takzvaných dosažitelných uchazečů, upozornila ekonomka Komerční banky Jana Steckerová. Lidí, kteří mohli nastoupit do nové práce okamžitě, bylo v březnu 240.773.
Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu všech 77 okresů České republiky. Nejvíc, o 18,4 procenta, klesla nezaměstnanost na Jindřichohradecku. Významně se situace zlepšila také na Chrudimsku a Písecku.
Nejnižší nezaměstnanost vykazovaly na konci března okresy Rychnov nad Kněžnou (1,2 procenta) a Praha-východ (1,3 procenta). Naopak nejhorší je situace v okrese Karviná, kde míra nezaměstnanosti dosahuje 7,6 procenta.
Obsadit volná místa není pro zaměstnavatele snadné. V průměru připadá na jednu volnou pozici jeden zájemce, ale například na Pardubicku nebo v okrese Praha-východ je pětkrát víc nabídek práce než nezaměstnaných. Naopak na Karvinsku připadá na jedno volné místo 6,4 uchazeče.
Kvůli vyčerpanému trhu práce si firmy podle Hospodářské komory ČR stále častěji stěžují na to, že zaměstnanci nenastoupí na směnu a začnou mnohdy bez podání výpovědi pracovat jinde. Ze šetření komory také vyplývá, že třetina firem se v posledních měsících setkala s "predátorskými" praktikami při přetahování zaměstnanců. Nezřídka dochází k situaci, kdy náboráři před začátkem směn vytipovaným lidem nabízejí peníze na ruku, pokud hned půjdou pracovat jinam.
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka je trh práce v Česku přehřátý a situace se bude dál zhoršovat s příchodem sezonních prací. "Méně efektivní firmy tento tlak nevydrží a budou odcházet z trhu," předpokládá.
Stejného názoru je i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nedostatek pracovních sil spolu s tlakem na zvyšování mezd povede k menší ziskovosti podniků. "To lze přepokládat již letos," odhadl Sobíšek.
Příznivým důsledkem nízké nezaměstnanosti je, že na trh práce začínají pronikat dříve neuplatnitelné skupiny osob. "Ve firmách se stále častěji můžeme setkávat s důchodci či dlouhodobě nezaměstnanými," uvedl Křeček. Nízká nezaměstnanost tak má pozitivní vliv na vyloučené části společnosti. Nedostatek pracovníků by také mohl zvýšit motivaci firem více investovat do modernizace svých výrobních kapacit, uvádí analýza Raiffeisenbank.
