Rezort rovněž porušil zákon, když v rámci dvou zakázek nakoupil komerční software za 88 milionů. „Tento software ale dodávají i jiní prodejci, a tak mohl být vysoutěžen v otevřeném řízení, což mohlo pozitivně ovlivnit jeho cenu,“ píše se ve zprávě, kterou má E15.cz k dispozici. Reakci ministerstva redakce zjišťuje.
Úředníci se ocitli v zajetí firem
Když kontroloři k 61 procentům zakázek zadaných formou jednacího řízení bez uveřejnění přičetli ještě zakázky, u nichž úředníci využili zákonných výjimek, stoupl podíl nesoutěžený zakázek na ICT dokonce na 72 procent.
Navíc NKÚ zjistil, že smluvní vztahy mezi obranou a dodavateli trvají až dvacet let, na což nedávno upozornil i deník E15. Tito dodavatelé přitom s ohledem na to, že vlastní k systémům autorská práva, získávají zakázky v podstatě automaticky. Kontroloři dospěli k závěru, že konečné ceny zakázek se na 99 procent shodovaly s cenami předpokládanými, které nepřímo určovali sami dodavatelé.
„Ministerstvo nikdy neporovnalo ceny svých dodávek s cenou obvyklou u srovnatelného aplikačního vybavení. Vzhledem k tomu, že si ani nezajistilo autorská práva a vlastnictví licencí, nemůže další aktualizace a úpravy systémů zadat nikomu jinému než dosavadním dodavatelům,“ stojí ve zprávě. Ta rezortu rovněž vytýká, že smluvní vztahy u žádného z dlouhodobě užívaných systémů nezrevidovalo.
Odpovědnost mimo jiné dopadá i na současného ministra Vlastimila Picka. Ten byl v letech 1996 až 2003 náčelníkem spojovacího vojska a později náčelníkem sekce velení a řízení generálního štábu, pod něhož spadají právě rozvoj a výstavba ICT.
Chybují i jiná ministerstva
Na základě údajů z informačního systému veřejných zakázek i dalších zdrojů NKÚ spočítal, že v letech 2009 až 2012 obrana a další ministerstva zadaly zakázky na ICT za 11 miliard korun. Plných 62 procent tohoto objemu putovalo přímo konkrétním dodavatelům bez otevřené soutěže.
