Nový kancléř: Weigl, nebo Buriánek či Fischer?

Nejen prezident, ale i osobnosti, které ho provázejí do úřadu, jsou podstatné. Formují postoje i rozhodnutí hlavy státu, na nich často je, kdo se k ní dostane a kdo ne. Samotný prezident na všechny své povinnosti stačit nemůže, mnoho z nich musí delegovat na jiné. Velmi důležité tak je, koho si budoucí nejvyšší ústavní činitel na Hrad přivede. Oba prezidentští kandidáti však o budoucích spolupracovnících mluví dost obecně.

Klíčovou postavou je kancléř. Miloš Zeman několikrát potvrdil, že by ve funkci rád ponechal toho nynějšího, Jiřího Weigla.
Podle Karla Schwarzenberga by měl být kancléř odborníkem na ústavní právo, konkrétní jméno ale nezmiňuje. Jasno ale má v tom, koho by si typově vybíral – neměli by to být lidé se stranickou minulostí. Hledat by mohl na ministerstvu zahraničí a mezi diplomaty. Zkušenosti s hradní agendou mají třeba nynější velvyslanec v Římě Petr Buriánek či politický ředitel ministerstva zahraničních věcí Pavel Fischer, kteří pracovali pro Václava Havla. Mluví se i o Michaelu Žantovském, kterému končí diplomatická mise v Británii. Proti němu však stojí jeho angažmá v ODA.

Kancléř, tedy šéf prezidentské kanceláře, především sjednává smlouvy, může zastupovat hlavu státu v zahraničí, účastní se jednání Poslanecké sněmovny a Senátu, například když se debatuje o jmenování soudců Ústavního soudu, svého nadřízeného může zastupovat také v zahraničí.

Významným postem, i když ne tak viditelným, o němž se příliš nemluví, je šéf Vojenské kanceláře prezidenta
republiky, jehož jmenování je rovněž ve výhradní pravomoci hlavy státu. Jak daleko může jeho vliv dosáhnout, ukazuje příklad už bývalého náčelníka armádního generála ve výslužbě Vlastimila Picka. Zanedbatelné nejsou ani další funkce – vedoucí zahraničního, politického a analytického odboru anebo
právního oddělení.

Podstatný samozřejmě je také sbor externích poradců prezidenta. I tady je jasněji u Miloše Zemana. Významné místo v jeho úvahách má současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zeman by chtěl, aby tuto funkci zastával dál, a jak řekl v rozhovoru pro deník E15, dokonce by na něm ponechal i výběr dalších soudců Ústavního soudu. Mezi radícími experty by se mohl objevit také právník Jan Kříž nebo ekonom Jiří Rusnok. Ten v Zemanově kabinetu zastával post ministra financí.

Mezi rádci Karla Schwarzenberga by se zase mohli objevit lidé, kteří působí v české pobočce think tanku Aspen Institute. Tu finančně podporuje Schwarzenbergův přítel podnikatel Zdeněk Bakala. Přípravu pobočky měl na starosti Tomáš Klvaňa, vede ji Radek Špicar, bývalý ředitel vnějších vztahů automobilky Škoda Auto.