Nový návrh rozpočtu: škrty výdajů mají získat 41 miliard

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek Zdroj: CTK

Nový návrh státního rozpočtu, který odpoledne projedná vláda, počítá příští rok s příjmy i výdaji nižšími o 41 miliard korun ve srovnání s původním návrhem. Schodek 100 miliard korun tak zůstal zachován. Méně peněz má mířit například na vědu a výzkum, výstavbu dopravní infrastruktury, platy učitelů nebo na spolufinancování programů z fondů EU. Nový návrh už kritizovala opoziční ČSSD. Podle místopředsedy strany Jiřího Dienstbiera je vyděračský a zničí českou ekonomiku. Výhrady mají i analytici.

Vláda musí nový rozpočet předložit poslancům do 23. listopadu. Návrh zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá se zvýšením příjmů z daňového balíčku, jehož schválení ve sněmovně není jisté. Balíček, který předpokládá mimo jiné zvýšení sazeb DPH na 15 a 21 procent, totiž odmítá několik poslanců ODS.

Výdaje na vědu a výzkum mají podle nového návrhu klesnout příští rok o 2,7 miliardy korun a v dalších dvou letech o 2,5 miliardy korun. Například Akademie věd by měla dostat o 6,5 procenta méně peněz ve srovnání s původním návrhem. Ministerstvo školství by mělo dostat o půl miliardy méně. Jde o peníze, které byly určeny na zvýšení platů učitelů a další neinvestiční výdaje.

Návrh kritizují vědci i opoziční ČSSD

Vedení Akademie věd už sdělilo, že návrh rozpočtu bude znamenat zásadní omezení výzkumu, skokovou změnu v jeho objemu i kvalitě a ztrátu konkurenceschopnosti.

Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier k novému návrhu rozpočtu uvedl, že je vyděračský a v příštím roce a zřejmě i v dalších letech by zcela spolehlivě zničil českou ekonomiku.

Podle Dienstbiera by nový návrh rozpočtu ohrozil i čerpání peněz z evropských fondů. V případě spolufinancování fondů EU navrhuje ministerstvo financí ve srovnání s původním návrhem snížit příští příjmy z rozpočtu EU o 16,5 miliardy korun. Současně budou sníženy i výdaje o stejnou částku.

Vláda by se podle Dienstbiera měla spíše zamyslet nad tím, jak nastartovat domácí ekonomiku, i nad tím, jestli je ještě schopná vybírat daně a případně, jak tuto svoji neschopnost změnit.

Ke kritice se přidal i stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek. „Situace je neúnosná. Vláda, která chce škrtat v oblasti vědy, regionálního školství a v platech učitelů, si nezaslouží slitování,“ uvedl . Dodal, že české školství je dlouhodobě podfinancované a podle zpráv Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dává Česká republika téměř nejméně peněz na školství ze všech členských států.

Jiří DienstbierJiří Dienstbier | E15 Robert Zlatohlavek

Marek: Škrty v investicích nadělají více škod než změna DPH

Podle analytika Davida Marka z Patria Finance nadělají škrty v investicích z krátkodobého pohledu v ekonomice podstatně více škod než změna DPH.

„V posledních týdnech se často diskutovalo o fiskálních multiplikátorech. Pro jednotlivé nástroje české fiskální politiky se je v roce 2011 pokusili odhadnout ekonomové Mezinárodního měnového fondu Vladimir Klyuev a Stephen Snudden. Podle nich zvýšení spotřebních daní (např. DPH) v rozsahu 1 procenta HDP sníží HDP ve stejném roce o 0,12 procenta, zatímco investiční škrty ve stejném rozsahu sníží HDP o 0,42 procenta. Z krátkodobého pohledu tedy nahrazení změn v DPH škrty v investicích přináší výraznější negativní impuls pro ekonomiku,“ poznamenal Marek.

Podle Marka mělo ministerstvo financí v novém návrhu rozpočtu spíše vsadit na výraznější škrty provozních výdajů, přísnější důchodové testování sociálních dávek, vyšší majetkové daně nebo odstranění stropů na sociální a zdravotní pojištění.

Úspory má hledat hlavně vnitro a doprava

O 1,1 miliardy korun méně dostane podle návrhu příští rok ministerstvo vnitra. Jde o snížení provozních výdajů o 829,8 milionu korun a ostatních výdajů o 200 milionů korun. „Vzniklý výpadek musí ministerstvo vnitra řešit v potřebném rozsahu přehodnocením priorit resortu,“ uvádí zpráva.

V případě ministerstva dopravy navrhuje resort financí snížit výdaje na specifické stavby a národní programy o 1,6 miliardy korun. Dále navrhuje snížení dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury o pět miliard korun na financování akcí.

Dále klesnou například ve srovnání s původním návrhem rozpočtu výdaje pro Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel. Ministerstvo kultury dostane zřejmě o 300 milionů korun méně na záchranu a obnovu kulturních památek. Ministerstvo životního prostředí dostane o 200 milionů méně na financování národních programů.

V případě ministerstva pro místní rozvoj materiál počítá se snížením výdajů proti předchozím plánům o půl miliardy korun. „Je nutné přehodnotit výdaje na programy Rozvoj a obnova materiálně technické základny MMR, program Podpora rozvoje bydlení a program Podpora rozvoje regionů,“ uvádí materiál.

Rušit se mají dotace na obnovitelné zdroje energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo mít výdaje nižší ještě o půl miliardy korun ve srovnání s původním návrhem. Jde o peníze na spolufinancování fondů EU. Od roku 2014 pak navíc návrh počítá se zrušením dotací na obnovitelné zdroje energie.

V případě ministerstva zemědělství nový návrh počítá se snížením výdajů na národní dotace o půl miliardy. „Jedná se o nemandatorní výdaje například nákazový fond, podpora včelařství, podpora zpracování zemědělských produktů a podobně,“ uvádí předkládací zpráva. Výdaje na Program rozvoje venkova by měly klesnout proti původním plánům také o půl miliardy korun. Dotace na správní výdaje Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu klesnou asi o 300 milionů korun.

Dotace na podporu exportu navrhuje ministerstvo oproti předchozím plánům snížit v letech 2013 až 2015 o 750 milionů korun každoročně, z toho dotace pro Českou exportní banku o 250 milionů korun a dotace pro EGAP o 500 milionů korun. „Po tomto snížení budou zabezpečeny dotace v objemu 500 milionů korun pro každou společnost ročně,“ uvádí návrh.