Dopady vládního úsporného balíčku pocítí od ledna především zaměstnanci se středními příjmy, kteří pečují o děti starší tří let. Každý odvede státu až několik tisíc korun ročně navíc. Těchto lidí se dotkne znovuzavedení příspěvku na nemocenské pojištění, růst DPH u řady položek nebo zvýšení daně z nemovitostí. Zrušení některých daňových slev však životní úroveň domácností příliš nesníží, zájem o ně setrvale klesá. Poptávka naopak roste po zaměstnaneckých benefitech. Plyne to z průzkumů poradenské společnosti RSM mezi firmami a také z šetření zdravotních pojišťoven.
I když ve veřejnosti panují z balíčku obavy, zrušení daňových slev se dotkne pouze úzké skupiny obyvatelstva. Těch, kteří je využívají, v posledních letech výrazně ubývá. Loni se jejich počet snížil skoro o polovinu.
„Propad zájmu o slevy na dani, který jsme zaznamenali v zúčtováních za loňský rok, je výrazný. Velké množství slev a agenda nutná pro jejich dosažení očividně není atraktivní,“ uvedl Jakub Rosenbaum, jeden z autorů aplikace Payminator, která roční zúčtování mezd podnikům zpracovává. Data vycházejí z anonymizovaných prohlášení 19 tisíc zaměstnanců z více než 190 společností se sídlem na území Česka.
S vůbec největším poklesem zájmu se při loňském zúčtování setkala sleva na manžela nebo manželku. Důvodem je i to, že stát ji přes deset let nenavyšoval a řadě domácností s rostoucími příjmy už nedává smysl. Ze zkoumaného vzorku pečovalo o potomky 6850 pracovníků, úlevu na manžela či manželku uplatňovalo jen 650 z nich.
Až dosud bylo využití slevy podmíněno příjmem druhého z manželů, od příštího roku však kabinet pravidla zpřísní. Na slevu dosáhnou jen partneři, kteří žijí ve společné domácnosti, roční příjem jednoho z nich nepřesahuje 68 tisíc korun a pečují o vyživované dítě mladší tří let.
„Pro řadu ekonomů je překvapením, že sleva v systému vůbec zůstává. Rozhodně dává smysl u osob ZTP a v jejich případě je výše slevy i dvojnásobná. Například rodiče po rodičovské dovolené ale odrazuje od návratu do práce,“ řekla partnerka RSM Monika Marečková.
Jako druhý největší úlevový propadák se v šetření umístilo školkovné, které v roce 2021 využilo pouhých devět procent zaměstnanců a loni dokonce jen pět procent. Konkrétně to minulý rok podle modelu RSM bylo z daného vzorku jen 970 lidí. Na dalších příčkách skončily slevy na životní pojištění a penzijní připojištění, jejich úpravy či rušení však vláda zatím nechystá.
Kdo a o kolik bude od ledna vylepšovat hospodaření státu
- Vládní úsporný balíček zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent. Státu to má od roku 2025 přinášet na firemních daních 22 miliard korun.
- Také zaměstnanci se středními příjmy budou vylepšovat saldo státního rozpočtu o 12 miliard korun, a to znovuzavedením povinného nemocenského pojištění se sazbou 0,6 procenta z hrubé mzdy.
- Každá domácnost bude navíc odvádět další tisíce korun ročně z vyššího zdanění nemovitostí, nárůstu řady položek DPH i spotřebních daní z alkoholu a tabáku.
- Opatření pocítí také zaměstnanci s vysokými příjmy v pásmu 125 tisíc až 175 tisíc korun měsíčně, kteří budou nést plné odvody na sociální zabezpečení. Budou zatíženi i vyšší sazbou daně.
- Živnostníci budou posílat státu o tři miliardy korun více na sociální pojištění.
K nejkritizovanějším změnám, které přináší soubor šesti desítek opatření na snížení schodků státního rozpočtu, patří zrušení slevy na dani pro pracující studenty ve výši 4020 korun ročně. Podle ministerstva financí platí pouze pro vysokoškoláky s příjmy nad 205 600 korun ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku asi 17 100 korun.
„Slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu vůbec nevyužijí,“ argumentuje šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS). Stejně jako ostatní zaměstnanci si budou moci vysokoškoláci nadále odečítat z daní základní slevu na poplatníka, která činí 30 840 korun za rok a lze ji využít v plné výši bez ohledu na to, jestli práce trvala i malou část roku.
