„Už několik jednatelů firem nebo obchodních ředitelů si mi postesklo, že Turecko je pro ně zajímavé teritorium, ale jejich zaměstnanci se bojí sem jet na služební cestu. Aniž bych chtěl situaci zlehčovat, rád bych podotkl, že běžný život v Istanbulu se už v podstatě vrátil do zaběhlých kolejí,“ tvrdí Vladislav Polách, ředitel zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Istanbulu.
Naklonit si nové úředníky
Podle Polácha bude věcným důsledkem čistek nařízených prezidentem Erdoganem to, že čeští vývozci budou muset získávat na svou stranu nové úředníky.
„Dopad bude především na ty firmy, které mají za partnery státní podniky. Byznys v Turecku významně závisí na osobních vazbách a české firmy si je budou muset opět vytvořit. V soukromém sektoru by personální změny neměly být tak výrazné, ačkoli i k nim už dochází,“ uvedl.
České firmy loni vyvezly do Turecka zboží a služby za rekordních 47 miliard korun, což byl meziroční růst o pět procent. Letošní turbulence zatím obchod výrazně neohrozily. Potvrzuje to například společnost EnergoPro, která se v Turecku angažuje už od roku 2006 ve výstavbě vodních elektráren.
„Plánujeme tam rozšíření našich aktivit. V provozování vodních elektráren Turecko nabízí stabilní podmínky a současné vnitropolitické dění nemá na naše aktivity žádný vliv,“ potvrdil výkonný ředitel firmy Pavel Váňa. Společnost AŽD Praha pomáhá budovat tureckým městům dopravní systémy.
„V současné době dokončuje dva projekty v Ankaře a Muratli. Dokončení předpokládáme do konce roku. Obchodování dalších zakázek probíhá standardně, nezaznamenali jsme zatím jakoukoli změnu. Možná bude dočasně odsunut termín vypsání některých státních tendrů,“ uvedl Petr Žatecký, ředitel zahraničního marketingu a obchodu AŽD Praha.
Zásadnější problém zatím nezaznamenala ani společnost Mediatrade, jež dodává do tureckých nemocnic externí kardiostimulátory. „Nás se nepokoje zatím nijak nedotkly, všechno běží, jak má. Jen se trošku zpřísnily podmínky při odbavování zásilek,“ uvedl Adam Frank, obchodní ředitel firmy.
Turecko patří ke klíčovým zemím také pro českou farmaceutickou značku Zentiva. Ta vlastní tříčtvrtinový podíl v tamější společnosti Eczacibasi.
„Pečlivě situaci v Turecku sledujeme, protože náš výrobní závod v Eczacibasi je velmi důležitým dodavatelem léků pro turecké pacienty. Nicméně dosavadní události zatím naši schopnost dodávat léky na turecký trh nijak nenarušily,“ informoval Filip Hrubý, mluvčí skupiny Sanofi Group CZ, do níž Zentiva patří.
To potvrzuje i za další dvě desítky podniků sdružených v České asociaci farmaceutických firem její výkonný ředitel Martin Mátl: „Ty, které mají výrobní závody v Turecku nebo do země vyvážejí generické léky, se zatím nesetkávají s žádnými obtížemi,“ uvedl.
Smlouvu rozhodně v dolarech či eurech
Reálným problémem pro vývozce tak je zatím hlavně propad měny. Turecká lira oslabila bezprostředně po neúspěšném puči o pět procent a za poslední dva roky celkově už skoro o pětinu.
To sráží finanční sílu tureckých klientů a může to znamenat velkou ztrátu pro exportéry, kteří by inkasovali za své zboží liry. „Při vývozu doporučuji uzavírat kontrakt v eurech nebo amerických dolarech,“ uvádí proto Vladislav Polách z kanceláře CzechTrade v Istanbulu.
| Problémy byly už předloni |
|---|
| Největší obavy panují kolem osudu turecké tepelné elektrárny Yunus Emre (na snímku nahoře). Stavbu za 12 miliard dolarů vede od roku 2010 společnost Vítkovice Machinery Group a na financování se podílí Česká exportní banka. Manažery skupiny Naksan, pod niž elektrárna spadá, zatkla během čistek turecká policie kvůli podezření se spojení s pučisty. Je obava, aby to neohrozilo činnost elektrárny a její dokončení. Od letošního ledna už funguje a elektřinu do sítě dodává její první blok. Ovšem obavy o projekt ve skutečnosti přišly daleko dříve. Už předloni se česká a turecká strana přely kvůli navyšování nákladů. Financování bylo již v minulosti několikrát pozastaveno. |
