Možný kandidát sociální demokracie na ministra obrany Antonín Seďa i jeden z lídrů ANO Martin Stropnický se shodují, že Rusnokův kabinet by podobné zásadní kroky dělat neměl. „Nejsem pro přímý nákup a ne ze zahraničí, pokud existuje české řešení,“ řekl deníku E15 Stropnický. I Seďa by vypsal tendr.
Přestože Koštoval tvrdí, že ještě nic není definitivní, tuzemskou cestou se vydat nechce. „Sdružení českých společností požadovaný radar 3D MADR sice nabízí, ale reálně neexistuje ani jako prototyp. Armáda potřebuje pět radarů nejpozději do dvou až tří let. Nemáme jistotu, že se je tak rychle podaří vyrobit a odzkoušet,“ uvedl Koštoval.
Šéf Eldisu Zbyněk Siruček oponuje, že nejdůležitější část radaru, tedy anténa, už testy prošla. Na vývoji se podílelo i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Srdce radaru máme. Vyrobit celá zařízení v požadovaném množství a lhůtě není problém,“ konstatoval. Podle Siručka je české řešení modernější, protože je založené na polovodičích, zatímco to polské na elektronkách.
Dalším argumentem náměstka Koštovala je cena. Polský Bumar by jeden radar dodal za 240 milionů korun, což je o třetinu méně, než nabízí sdružení z Pardubicka. „Naše cena je konkurenceschopná, protože polská kalkulace neobsahuje českou DPH,“ uvedl k tomu ředitel firmy Eldis.
Polské řešení neodpovídá českému zadání
Zda rezort obrany přímo nakoupí polské radary, anebo vypíše soutěž, bude podle náměstka Koštovala jasné do dubna příštího roku. „Chceme jít cestou mezinárodní spolupráce českých a polských firem, mohl by to být první úspěšný projekt v oblasti obrany v rámci V4. Je na zástupcích průmyslu obou zemí, aby se dohodli. Čas na to mají do jara,“ nastínil možný kompromis náměstek.
Šéf Eldis by se spolupráci nebránil. Potíž je však v tom, že zadání české armády se s řešením polské strany zásadně rozchází. „Oni už své elektronkové radary TRS-15 mají ve výzbroji, takže nepředpokládám, že by poptávali ještě nějaké jiné. Oproti tomu naše ministerstvo chce polovodičová zařízení. Takže nevím, co bychom společně vyvíjeli,“ konstatoval Siruček.
Koštoval přiznal, že polské řešení českému zadání skutečně příliš neodpovídá. „Problematický je jen jeden elektronkový systém, který by se nahradil polovodičovým,“ míní. Ani v tom se ale se Siručkem neshoduje.
Navzdory vyhrocenému sporu už pardubické firmy vzešlé z bývalé Tesly jeden ústupek učinily. Zatímco ještě loni trvaly na tom, aby tuzemské vojsko koupilo radary přímo od nich jako to v případě koncernu Bumar udělali Poláci, nyní se nebrání výběrovému řízení.
