Obrana se chytila do pasti příliš tvrdých norem

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Přísné požadavky ztěžují tendry na polní stejnokroje. Jejich maskovací účinek navíc klesá po prvním vyprání.

I další pokus ministerstva obrany nakoupit polní stejnokroje pro vojáky za více než 220 milionů korun provázejí pochybnosti. Už od roku 2013 se úředníci i výrobci potýkají s tehdy nově vzniklými normami na maskovací vzor. Jsou tak přísné, že uniformy v podstatě nelze vyrobit.

Podobné předpisy nemá žádný člen NATO včetně americké armády. „Jsou zbytečně striktní, neodpovídají skutečnému využití a potřebám vojáků,“ uvedl vysoce postavený nákupčí.

Firmy se přou už od dob ministra Vondry

Kvůli dodávkám maskáčů se mezi firmami Blažek, Koutný, STV Group a Xena Praha rozhořel boj už za exministra obrany Alexandra Vondry (ODS). Přestože soutěže v posledních dvou letech vyhrává Koutný, který už získal kontrakty za 170 milionů, ani jeho výrobky nejsou bezvadné. Dokládá to posudek liberecké Technické univerzity z poloviny roku, podle nějž nesplňují obranné standardy na barevné odstíny. Dokument má deník E15 k dispozici.

Expertizu využila Koutného konkurence. Napadla zadávací podmínky vypsané v září, prý nejsou objektivní, a vyřazují tak další uchazeče. „Maximální povolené odchylky barev byly stanoveny nereálně a jsou v sériové výrobě nesplnitelné,“ napsal ministerstvu zástupce jedné z firem.

Maximální povolené odchylky barev byly stanoveny nereálně a jsou v sériové výrobě nesplnitelné

Sekce vyzbrojování trvá na tom, že dodávky z posledních dvou let byly v pořádku, a stejnokroje tudíž podle zadaných parametrů vyrobit lze. Zdroje E15 se však shodují, že se kontrolují jen při přejímce, nikoli v záruční lhůtě. Maskovací schopnosti látky totiž klesají už po prvním vyprání. A po několika vypráních klesnou údajně natolik, že vojáky demaskují.

Koutného výhoda je v tom, že spolupracuje se společností Intercolor, která zajišťuje potisk textilií a podílela se na definování standardů. Vlastní také laboratoř, která od ozbrojených složek získala akreditaci pro kontrolu potisků. Dohlíží tedy sama na sebe. Posudek liberecké univerzity jako první práci laboratoře zpochybnil.

Česko je v NATO výjimkou
Zahraniční výrobci maskovacích tkanin, kteří šijí stejnokroje a další výstrojní součástky pro americkou či německou armádu, se do českých tendrů nehlásí. Museli by totiž používat látky, jež se v NATO neosvědčily. Podkladem maskovacího potisku podle tuzemským standardů musí být textilie na bázi polyesteru. Má však své nevýhody. Problém je i s výstrojními součástkami, které se nejčastěji vyrábějí z cordury, speciálního nylonu. Je ovšem technicky vyloučeno, aby maskovací potisk na tomto materiálu splnil české vojenské normy.