Obří stamiliardové schodky budou Česko tížit dál

Ministryně financí Alena Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Ministryně financí Alena Schillerová
Ministryně financí Alena Schillerová
5
Fotogalerie

Ani po odeznění epidemie koronaviru, která srazila inkaso z výběru daní a vyžádala si kompenzace pro firmy, se Česko nezbaví stamiliardových schodků veřejných rozpočtů. V poslední makroekonomické prognóze to uvádí ministerstvo financí. Letos počítá s deficitem ve výši 522 miliard korun, napřesrok 370 miliard a v letech 2023 a 2024 kolem 350 miliard.

Tato čísla by navíc platila v případě, že vláda před letošními volbami znovu nezvýší důchody nad zákonnou valorizaci a neposílí zdravotnictví dalším nárůstem plateb za děti, seniory a za nezaměstnané. Podle Národní rozpočtové rady se výhled rezortu financí zcela vymyká plánům na snižování veřejného zadlužení většiny zemí EU, a České republice proto hrozí snížení ratingu.

„Předpokládané schodky státního rozpočtu jsou dány jak příjmovou, tak výdajovou stranou. Roli hraje fakt, že daňové příjmy bez pojistných odvodů dosáhnou podle predikce úrovně roku 2019 až v roce 2024,“ uvedla Anna Vasko z tiskového oddělení ministerstva financí.

Nejvýraznějším faktorem na příjmové straně, který deficity prohloubí o 100 miliard korun ročně, je snížení daně z příjmů na 15 procent. Vláda se nicméně zavázala, že opatření bude platit pouze dva roky. Vedle toho považuje šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) za nutné provést po volbách revizi daňového mixu.

Co se týče výdajů, kalkuluje makroekonomická prognóza s růstem v průměru o 0,8 procenta. „Zvyšování výdajů je jen mírné, nicméně si udržuje svoji absolutní úroveň,“ dodala Vasko z rezortu financí.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová míní, že takové hospodaření si ČR nemůže dovolit. Prognózu ministerstva podle ní ovlivní tempo oživování ekonomiky a právě i politická rozhodnutí o důchodech a nastavení daňového systému. „S ohledem na naprosto nedostatečný plán konsolidace veřejných financí a na pokračující dopady daňového balíčku ale bohužel v tomto ohledu nelze počítat s výrazným poklesem schodků,“ řekla Zamrazilová.

Připomněla, že stát nejvíce zatěžuje snížení odvodů z příjmů fyzických osob a nadměrné valorizace penzí, které se v posledních letech opakovaly. „Důchody se propsaly do výdajů už natrvalo. Roli budou hrát také vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, který se jen za roky 2020 a 2021 zvýší ve srovnání s předkrizovou úrovní o více než polovinu,“ podotkla šéfka Národní rozpočtové rady.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská považuje deficity kolem 350 miliard za alarmující. „Na co je chce ministerstvo financí svalovat v letech 2022 až 2024? Tomu, že by to bylo na covidovou pomoc, už asi nikdo neuvěří,“ uvedla.

Ozdravná opatření na příjmové i výdajové straně načrtla ministryně Schillerová v dubnovém konvergenčním programu, který popisuje úsilí země slaďovat se s EU. Z propočtů deníku E15 plyne, že daňové změny a úspory ve státní správě by vygenerovaly maximálně 25 až 30 miliard korun ročně.

Agentura Moody’s tento týden označila návrhy za příliš vágní a upozornila, že předložení skutečně smysluplné fiskální konsolidace, která povede ke snížení státního dluhu, bude úkolem až příští vlády. To, jak zformuluje strategii pro snížení deficitů, bude podle Moody’s klíčové pro budoucí vývoj hodnocení úvěrové spolehlivosti země.

„Případné snížení ratingu by znamenalo další zhoršení už tak velmi rizikové trajektorie českých veřejných financí,“ uvedla Eva Zamrazilová. Dodala, že s přípravou dostatečně ambiciózního plánu konsolidace nelze čekat na povolební uspořádání, ale je třeba na něm začít intenzivně pracovat co nejdříve.