Odbory doporučují zaměstnancům vyjednávat o růstu platů o 5 procent

„Nárůst kolem pěti procentních bodů je naprosto logický. Firmy na to mají, není možno se domnívat, že by nastaly zásadní problémy. Požadavek na zvýšení mezd není odtržený od reality,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle něj krizi odnesli nejvíc právě pracovníci, jimž klesala reálná mzda. „Zaplatili to snížením životní úrovně,“ podotkl předák.

Odbory poukazují na to, že ekonomika postupně oživuje v řadě odvětví. Podle Středuly i stavebnictví má nejvíc nových zakázek za poslední tři roky.

Bez konzultace

„Návrh byl zveřejněn bez předchozí konzultace se zaměstnavateli, kteří jsou jednou ze stranou sociálního dialogu. Prohlášení odborů by mohlo mít souvislost s blížícími se volbami. Považujeme to za spíše politické gesto využívající účelově některé optimistické makroekonomické údaje,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Podle výsledků červencového šetření svazu mezi jeho 1600 členy tuzemské firmy předpokládají průměrný nárůst mezd v příštím roce o jedno, maximálně dvě procenta. „Odbory ve svých požadavcích silně přestřelily. Neodpovídá to možnostem absolutní většiny firem,“ upozornil Hanák.

Dvě třetiny nechtějí přidat

V příštím roce se podle něj sice dá očekávat další oživování ekonomiky, ovšem situace převážné většiny firem nedovoluje skokové navyšování mezd. Navíc mezi jednotlivými odvětvími a napříč podniky zůstává výrazná diferenciace v jejich kondici. Podle informací svazu dvě třetiny firem v horší ekonomické kondici nepředpokládají, že by zaměstnancům zvyšovaly v příštím mzdy. „Firmy se budou při svých plánech o vývoji mezd rozhodovat zejména na základě ekonomických výsledků a byznysových plánů,“ dodal Hanák.

Kolektivní smlouvy či takzvané smlouvy vyššího stupně chrání v Česku 46 procent zaměstnanců. Podle loňské analýzy ČMKOS byla ve firmách a institucích, kde se tyto dohody uzavřely, téměř o 2900 korun vyšší průměrná mzda než celorepublikový průměr. Průměrný výdělek tam dosahoval téměř 27 400 korun. Podle analýzy se ale vždy nepodařilo v krizi dřívější standard udržet, klíčové bylo hlavně zachování pracovních míst.