Odbory odmítají dohodu pro státní službu. Pro úředníky žádají vyšší platy

Premiér Bohuslav Sobotka

Premiér Bohuslav Sobotka Zdroj: CTK

ČTK
Odbory s vládou nepodepíšou vyšší kolektivní dohodu pro státní službu v podobě, jakou schválil kabinet. O dokumentu chtějí dál jednat. V návrhu kolektivní dohody byly tři sporné body. Odboráři chtěli do textu dostat zvýšení platových tarifů pracovníků ve státní službě aspoň o 25 procent, pět placených dnů zdravotního volna a zvláštní odměny. Vláda souhlasila se čtyřmi dny volna a částečně s odměnami.

Kolektivní dohodu vyššího stupně by měl podepsat premiér s předáky odborových svazů státních orgánů a organizací, civilních zaměstnanců armády, zdravotnictví a školství. Vztahovat by se měla na zaměstnance státu ve služebním poměru. „Dohodu nepodepíše žádný ze svazů. Je to pro nás zklamání. Ze tří rozporů nám vláda neuznala dva a jeden vzala částečně. To není kompromis, když se dva body smetou úplně ze stolu,“ řekl Bednář.

Víc než jiní státní zaměstnanci

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bude vláda na jednání s odbory hájit dříve dohodnuté navýšení platů státních zaměstnanců o pět procent. Od listopadu se zvedly o tři procenta, od ledna lidé ve státní službě dostanou přidáno ještě další dvě procenta. Státní rozpočet na příští rok s výdaji počítá. Požadavku odborů na růst tarifů o 25 procent kabinet neustoupí. Sobotka poznamenal, že i tak úředníci dostanou víc než další státní zaměstnanci.

Odbory s žádostí o navýšení výdělků o čtvrtinu už dřív neuspěly, nyní žádost zopakovaly. Argumentují tím, že kvůli státní službě mají pracovníci různá omezení, přidání by je mělo kompenzovat.

Vláda také úředníkům navrhne čtyři placené dny zdravotního volna, nikoli pět, jak žádaly odbory. Odměny k pracovním či životním výročím se mají vyplácet částečně z fondu kulturních a sociálních potřeb, zčásti pak z rozpočtů jednotlivých úřadů. S tím odboráři ale nesouhlasí, podle nich se odměny mají hradit z peněz na platy.

Každý rok nové jednání o platech

Podle předáka odborů státních orgánů a organizací Pavla Bednáře by předáci svazů měli teď jednat o podobě vyšší kolektivní dohody s ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD), jejíž úřad návrh zpracovává. Pokud se obě strany nedohodnou, měl by nastoupit zprostředkovatel.

Vyšší kolektivní dohoda počítá s tím, že se každý rok uskuteční vyjednávání o zvýšení platů. Odbory mají s úřadem spolurozhodovat o čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. Musí souhlasit s rozvrhem dovolených. Úřad nesmí narušovat soukromí zaměstnanců v práci. Nesmí je sledovat, odposlouchávat, zaznamenávat jejich telefonáty, kontrolovat maily a dopisy. „Tyto kontrolní mechanismy smí služební úřad zavést pouze k ochraně zaměstnance - zejména pokud povaha činnosti služebního úřadu spočívá ve styku s veřejností,“ stojí v textu dohody.

Komunální volby 2026 v Česku

V roce 2026 se v Česku uskuteční komunální volby, tedy volby do zastupitelstev obcí. Přinášíme přehled důležitých informací, mezi které patří termín a čas voleb, specifika komunálních voleb v Praze a dalších velkých městech, volební průzkumy, kandidáti a pravidla hlasování. Nechybí ani informace o tom, jak často se konají komunální volby, jak fungují volby do obecního zastupitelstva a kde sledovat výsledky voleb 2026 online (články se zobrazí po rozkliknutí odkazu).

Termín voleb