Analýza rizika je podle ministerstva, v jehož čele stojí majitel Agrofertu Andrej Babiš, již hotova. Stále je ale ve schvalovacím procesu. „Již nyní však lze konstatovat na základě jejích závěrů, že navyšování garance společnosti Synthesia z ekologické smlouvy nebude třeba,“ uvedla na dotaz serveru E15.cz Tereza Peprníková z tiskového oddělení ministerstva, které odstranění zátěže organizuje jako nástupce zrušeného Fondu národního majetku.
Podle předběžných závěrů studie by měl být v první řadě uskutečněn dlouhodobý plošný monitoring podzemních vod, aby byl dostatek informací pro odhad vývoje kontaminace podzemních vod v závislosti na postupu prací v ohniscích kontaminace. V dalších krocích by mělo být přistoupeno k projektové přípravě sanace ohnisek znečištění v nesaturované zóně a k projektové přípravě sanace podzemních vod. „Není vyloučena potřeba zpracování studie proveditelnosti, která vyhodnotí z technických a ekonomických hledisek možné varianty postupu sanace,“ dodala Peprníková.
Není vyloučena potřeba zpracování studie proveditelnosti, která vyhodnotí z technických a ekonomických hledisek možné varianty postupu sanace
Cílem nové studie bylo přehodnotit rizika vyplývající ze staré ekologické zátěže poté, co stát v prosinci 2011 zrušilo supertendr za desítky miliard korun. Jeho vítěz a subdodavatelé se měli postarat o staré ekologické zátěže v podnicích, které před privatizací vlastnil stát. Po zrušení tendru Synthesia naznačovala, že zrušením tendru by se náklady na likvidaci staré zátěže mohly významně zvýšit.
„Vzhledem ke značné časové prodlevě lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že náklady na likvidaci budou významně vyšší, než bylo odhadnuto v původním ekologickém auditu, na základě kterého byly poskytnuty státní garance za likvidaci starých ekologických zátěží,“ uvedla firma ve výroční zprávě před dvěma lety.
První z osmi starých ekologických zátěží pardubická chemička po osmi letech dokončila na konci loňského roku, a to na laguně takzvané betasmoly. Celkem bylo odtěženo a zlikvidováno 19 tisíc tun betasmoly, 97 tisíc tun železitých kalů a téměř čtyři tisíce tun kontaminovaných zemin. Náklady na sanaci laguny dosáhly výše 330 milionů korun. Vytěžená betasmola byla využita převážně energeticky, část železitých kalů byla zpracována jako železitá korekce v cementárnách a část spolu s kontaminovanými zeminami byla po stabilizaci uložena na skládku.
