Exposlance ČSSD Křečka, jenž od 168 přítomných členů dolní komory dnes získal 36 hlasů, navrhl na ombudsmana prezident Miloš Zeman i Senát. Šabatová měla senátní nominaci. Funkce se ujme potom, co složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD). Podle Hamáčka by se tak mělo stát v úterý 18. února.
Šabatová chce prosadit rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. „Ombudsman by měl mít možnost navrhnout Ústavnímu soudu zrušení zákona a v otázkách diskriminace podávat žaloby,“ řekla po svém zvolení. V prvních týdnech se hodlá seznámit se zaměstnanci a s tím, kam se úřad za sedm let od jejího odchodu posunul.
Špatný vtip se nekoná, lžidoktor, zaťatý obhájce jen jedné skupiny obyvatel i novoroční amnestie S. Křeček nebude... http://t.co/u32E5FRIlx
— david klimeš (@david_klimes) February 14, 2014Křeček není zklamán, že ho Sněmovna za ochránce práv nevybrala. ČTK řekl, že se těší na spolupráci se Šabatovou. „Nevidím v tom vůbec žádný problém. Jistě budeme velmi dobře spolupracovat. Jsme trošku odlišné typy, což ale může být jen ku prospěchu věci,“ uvedl.
| Ombudsman chrání občany |
|---|
| Posláním ombudsmana, jímž byl koncem roku 2000 na první šestileté období zvolen exministr spravedlnosti Otakar Motejl, je chránit občany před nečinností nebo špatným rozhodnutím orgánů státní správy. Pokud ombudsman zjistí, že konkrétní orgán pochybil, je v jeho pravomoci vyzvat jej k nápravě. Když se tak nestane, umožňuje mu zákon jako nejvyšší sankci zveřejnění případu. |
Doplnil, že on sám se považuje spíše za advokáta všedního dne, který řeší běžné problémy lidí, zatímco Šabatová se zabývá spíše vyšší částí všeobecných práv. Kombinace obojího může být podle něj velmi dobrá. Zdůraznil, že se svým postem zástupce ombudsmana je zcela spokojený.
První kolo volby se konalo už ve čtvrtek. V něm neuspěl ani jeden z kandidátů. Šabatová obdržela 61 hlasů, Křeček 44, padesátka poslanců tedy odmítla oba kandidáty. Ze 155 zákonodárců bylo potřeba 78 hlasů.
Varvařovský byl v úřadu od září 2010, skončil před uplynutím svého mandátu. Byl ve své pozici dlouhodobě nespokojen především s tím, že politici jeho doporučení příliš nerespektují. Ze 16 podnětů na změnu zákonů, které předložil sněmovně v letech 2011 a 2012, mu zákonodárci vyhověli jen jednou v plném rozsahu a dvakrát částečně. Posledním impulsem pak podle něj bylo vážné onemocnění manželky.
| Šabatová již šest let pracovala jako zástupce ombudsmana |
|---|
| Datum a místo narození: 23. června 1951 v Brně Vzdělání: absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), v roce 2008 obhájila doktorskou práci na katedře teorie práva právnické fakulty Masarykovy univerzity. Současná funkce: odborná asistentka na katedře sociální práce Filozofické fakulty UK. Kariéra: Před listopadem 1989 pracovala jako úřednice. Později byla poradkyní ministra práce a sociálních věcí, redaktorkou a zástupkyní ředitele pražského Městského centra sociálních služeb a prevence (1998-2001). Od roku 2001 působila šest let jako zástupkyně ombudsmana Otakar Motejla. Od roku 2008 do loňského března vedla Český helsinský výbor. Působení v politice: Nikdy nebyla politicky organizována. Před listopadem 1989 se angažovala v disentu, patří k prvním signatářům Charty 77, v roce 1986 byla její mluvčí. V letech 1978 až 1990 byla členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jehož je spoluzakladatelkou, a podílela se na vydávání periodika Informace o Chartě 77. |
| Ostatní: - Je dcerou politologa Jaroslava Šabaty a manželkou novináře a politika Petra Uhla, mají tří děti. - Kvůli disidentské činnosti ji komunistický režim perzekvoval a v letech 1971 až 1973 věznil. Byla vyloučena z vysoké školy (od roku 1969 studovala filozofii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně). - Celoživotně se angažuje v oblasti ochrany lidských práv, zajímá se o sociální politiku v širším slova smyslu. - Je držitelkou řady vyznamenání, například Medaile Za zásluhy (2002), Ceny OSN za obranu lidských práv (1998) a Ceny Alice Garrigue Masarykové (2010). - Jako zástupkyně ombudsmana čelila kritice v souvislosti s tzv. kuřimskou kauzou. V tomto případě týraných dětí podle kritiků měla kontaktovat sociální pracovníky poté, co se seznámila s příběhem údajné třináctileté Aničky - dítěte bez identity (později se ukázalo, že se jedná o dvaatřicetiletou Barboru Škrlovou). Šabatová kritiku odmítla s tím, že ve věci postupovala podle svého nejlepšího vědomí. Podpořil jí i ombudsman Otakar Motejl. Roli Šabatové v tomto případu zmínil v minulých dnech i prezident Miloš Zeman. - Na funkci ombudsmana již dvakrát neúspěšně kandidovala (2000 a 2010). |
David Klimeš: Ombudsmana by bylo lepší zrušit
