„Pokud závady nebudou odstraněny do konce měsíce, budeme to vnímat jako nesplnění smlouvy,“ řekl minulý týden deníku E15 šéf rezortu Alexandr Vondra. A v případě, že dodavatel neodstraní všechny problémy do konce května příštího roku, navrhne Vondra vládě, aby od smlouvy s Omnipolem odstoupila. Půlroční lhůtu, která začne běžet 1. prosince, dohodl úřad za exministra obrany Martina Bartáka.
„Mají právo od smlouvy odstoupit. Je ale otázka, jestli na to přistoupíme,“ poznamenal Hon. Naznačil tak, že obě strany by se sešly u soudu. Podle analýzy, kterou si ministerstvo nechalo nedávno zpracovat, by se spor mohl táhnout několik let.
Závady se objevily už několikrát, naposledy 30. října při letu do španělské Sevilly i návratu do Prahy. Zákaz letů vydaných náčelníkem generálního štábu dosud platí a Omnipol proto nemůže otestovat pasivní ochranu strojů před naváděnými střelami v závěrečných zkouškách prováděných uživatelem, tedy armádou. To je další hlavní nedostatek, který je dodavateli vytýkán, protože letouny nemohou být nasazeny v Afghánistánu. „Poláci na svých letounech CASA tento systém ochrany nemají a přesto s nimi v Afghánistánu i Iráku létají. Největší hrozbou v obou zemích jsou nenaváděné střely typu RPG, které systém nezachytí,“ uvedl ředitel projektu Jan Svoboda.
Schvalování nového softwaru by trvalo měsíce
Podle Hona mohou být problémy s avionikou způsobeny jak softwarem, tak hardwarem. „Může to být naprostá banalita, třeba nějaký chybně instalovaný drát, který zapříčiňuje rušení. Možná, že na to technici z EADS přijdou zítra, možná za dva týdny,“ konstovatoval šéf Omnipolu. Kdyby ale do letounů musel jejich výrobce nainstalovat nový software, mohlo by jeho schvalování francouzkými a dalšími orgány trvat i několik měsíců. „Řešením je nainstalovat dočasně starší software, pak by mohly být lety obnoveny a systém pasivní ochrany by se odzkoušel,“ dodal Hon.
Největší tuzemský obchodník se zbraněmi zároveň odmítl častou kritiku médií, že by stroje byly předražené. Z celkové ceny 3,577 miliardy korun, kde na 600 milionů představuje DPH, tvoří podle Hona cena za samotná letadla 75 procent. Zbytek je nadstandardní vybavení, které si vojáci přiobjednali. „Nic jsme jim nevnucovali, měli stále další a další požadavky. Naopak jsme je od některých odrazovali. Například chtěli koupit speciální brýle určené pro létání v noci. Ty ale zatím nepotřebují, protože piloti nemají potřebný počet nálétaných hodin,“ poznamenal Hon.
Evropská komise by nicméně podle zdrojů ČTK měla ve čtvrtek oznámit, že zastavila právní kroky proti Česku kvůli výběru vojenských transportních letadel CASA. Brusel vytýkal Česku, že nedodrželo předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek. Pohnal ho kvůli tomu dokonce až k soudu EU.
