Na zvýšení daně z příjmů nebo na zrušení či alespoň větší adresnosti výchovného pro seniorky, které se staraly o děti, se kabinet Petra Fialy minimálně v příštím roce téměř jistě neshodne. Zkrotit rychle rostoucí výdaje státního rozpočtu by přitom mohla i méně radikální opatření, jako je například zkrácení rodičovské dovolené a tomu odpovídající snížení celkově vyplácené částky nebo osekání slevy na vyživovaného manžela či manželku. Tyto dva kroky by mohly přinést úsporu až 15 miliard korun ročně. Koaliční strany však zatím nenacházejí společnou řeč ani v těchto bodech, byť KDU-ČSL začala připouštět parametrické změny.
„Pokud máme nejdelší rodičovskou v Evropě, a to nikoli o týden nebo o dva, určitě je to věc k debatě. Musí tomu ale zároveň odpovídat nabídka míst v předškolních zařízeních,“ řekl šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS). Na jaře plánuje předložit balík změn na výdajové i příjmové straně rozpočtu za celkem 70 miliard korun.
S ministrem financí souhlasí předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Až čtyřletá délka rodičovské by se mohla o rok zkrátit a v porovnání s vyspělými zeměmi by stále zůstala výrazně delší,“ uvedla. I Pekarová Adamová zmiňuje požadavek současně zajistit dostatek péče o děti.
Omezení rodičovské dovolené ze čtyř na tři roky a snížení finanční podpory o 75 tisíc korun by podle Národní ekonomické rady vlády ušetřilo pět až sedm miliard ročně. Nárok na příspěvek má v současnosti rodič, který celodenně pečuje o dítě až do jeho čtyř let, a to do vyčerpání částky 300 tisíc korun, u dvou a více současně narozených dětí do 450 tisíc. Naposledy se dávka zvyšovala předloni.
Kdo může získat rodičovský příspěvek:
„Není přijatelná žádná změna, která by znamenala tupé úspory na rodinách s dětmi. Tato země vymírá, a proto musí podporovat porodnost,“ reagoval předseda lidovců, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Usiluje naopak ve shodě s Piráty o automatickou valorizaci příspěvku, která by fungovala na podobném principu jako pravidelný lednový růst důchodů.
Na druhé straně se Jurečka vyslovil pro úpravy, které by státu ulevily. „Navrhnu větší flexibilitu v rychlosti čerpání rodičovské. Kdo bude moci, začne více kloubit práci s rodinou a rodičovská dovolená se zkrátí přirozeně. Počítám také s větším využíváním zkrácených úvazků, které zvýší příjmy státního rozpočtu,“ nastínil ministr.
Stejně jako Stanjura a Pekarová Adamová vidí Jurečka řešení v podpoře mateřských škol nebo dětských skupin, kterým by pomohlo snížení administrativy a požadavků na poskytování těchto služeb, a to i ze strany zaměstnavatelů. Ti by mohli lépe vycházet vstříc potřebám svých pracovníků i snáze získávat nové síly.
„Chceme uzákonit nárok na místa v předškolních zařízeních. Pětasedmdesát procent matek říká, že čtvrtý rok jsou na rodičovské primárně proto, že nenalezly dětem místa ve školkách,“ dodal šéf rezortu práce.
Další dírou ve výdajích, kterou státu odtékají miliardy korun ročně, je sleva na vyživovaného manžela či manželku. Omezení nároku se jeví jako politicky průchodnější než zkrácení rodičovské. „Skoro v polovině případů tuto slevu nečerpají pouze matky či otcové, kteří se starají o malé děti, ale i mnozí další lidé. V tomto případě musí být parametry změněny, účelem je podpora rodičů,“ podotkl Jurečka.
Co k rodičovské dovolené navrhuje NERV
– Zkrácením doby poskytování příspěvku o rok lze snížit výdaje státu o pět až sedm miliard korun ročně. Vzhledem k situaci na trhu práce lze navíc očekávat pozitivní efekt na výběr daní a pojistných odvodů.
– Opatření by doplnilo snížení administrativní zátěže a požadavků pro poskytovatele služeb, tedy jeslí, dětských skupin a školek, aby zejména zaměstnavatelé mohli podpořit své zaměstnance-rodiče.
– Uvolnění regulace by mělo pozitivní efekt na investiční činnost v této oblasti, výběr DPH a tvorbu pracovních míst. Jednalo by se o postupné odstátňování finanční stránky péče o dítě a přenos do standardnějších nestátních parametrů.
