Právě vojsko spolu s policií by mělo podle některých názorů provoz letecké záchranky zajišťovat. „Jednoznačně pozdní předložení materiálu ze strany ministerstva zdravotnictví výrazně zvýhodňuje současné provozovatele. Vzhledem k zákonným termínům, bude stát donucen - pokud nebude chtít riskovat nefunkčnost letecké záchranné služby na osmi stanovištích - k nějaké formě kooperace se současnými provozovateli,“ stojí v dokumentu.
V případě, že by se přihlásil jakýkoliv jiný konkurenční subjekt mimo stávající dva, bude totiž stačit podat námitku či podnět antimonopolnímu úřadu a soutěž nebude moci být uzavřena do konce roku.
Navíc je možné, že úřad Svatopluka Němečka (ČSSD) začne argumentovat časovou tísní. Tedy tím, že do prosince nestihne otevřený tendr vypsat, vyhodnotit nabídky a s vítězem dohodnout podrobnosti smlouvy včetně ceny. Tím by Alfa-Helicopter a DSA získaly jistotu, že s nimi stát dosavadní kontrakt minimálně prodlouží, byť na časově omezenou dobu.
Armádní vrtulníky jsou příliš těžké
V současnosti provozuje armáda výjezdové stanoviště letecké záchranné služby na své základně v Plzni - Líních pro celý Plzeňský kraj a částečně pro Karlovarsko. Vojsko nabídlo, že zajistit záchranku ještě pro jeden kraj, přičemž optimální byly jižní Čechy, kde disponuje nevyužívaným letištěm v Bechyni. „Pokud bude působnost rozšířena, musí být uzavřena dohoda mezi ministerstvy obrany a zdravotnictví,“ píše se v posudku.
Generální štáb však odmítá využít vrtulníky W3-A Sokol i pro další kraje. Mimo jiné proto, že jsou výrazně těžší než běžné záchranářské stroje. Sokoly by proto nemohly přistávat na heliportech umístěných na střechách nemocnic, které nejsou dimenzované na tak velkou váhu.
„Tím, že jsou o kategorii těžší, je jejich provoz oproti civilním vrtulníkům dražší. Vedle hmotnosti zvyšují náklady také požadavky na bezpečnostní a personální provozování sokolů,“ přidává další argument armáda.
Provoz by mohla zajišťovat příspěvková organizace
Názory, aby leteckou záchranku neprovozovaly soukromé firmy, ale stát, vychází ze zkušeností některých evropských zemí. Ani tam ji však nezajišťuje armáda nebo policie. Jsou to státní podniky nebo příspěvkové organizace. Kdyby ministerstvo zdravotnictví začalo problém řešit hned po nástupu Sobotkovy vlády, takový subjekt už mohl existovat.
Původní Němečkův návrh byl zadat provoz osmi základen opět soukromým firmám na osm let. Rezort si nechal vypracovat dva posudky hodnoty zakázky, které se výrazně lišily. Zatímco první vyčíslil cenu na 1,7 miliardy korun, druhý na 3,8 miliardy.
Podle aktuální dohody, kterou se má za týden zabývat vláda, by byla soutěž vypsána na tři roky, během nichž stát připraví přesun celého systému pod sebe. Cena má vycházet z toho, za kolik provozuje leteckou záchranku policie. Ta má stejně jako vojáci na starosti jednu z deseti základen.
