Andrej Anastasov vybudoval online impérium postavené na erotické inzerci. Nyní je stíhaný s dalšími sedmi společníky za kuplířství a desítky jeho stránek jsou zablokované. Přinášíme příběh milionového byznysu, který se dlouho držel na hraně legálnosti, a jeho zakladatele, jehož mnozí líčí jako nevyzpytatelného muže, který kolem sebe vytvářel mafiánské fluidum už coby mladý videoherní novinář.
Na místo setkání přichází muž s kapucí, aby mu nebylo snadno vidět do tváře. Nechtěl poslat přímo adresu svého bytu, tam redaktora e15 teprve sám dovedl. Scházíme se v pražských Dejvicích, kousek od místa, kde se pár dní před Vánoci pokusil o sebevraždu. Do jeho obydlí tehdy vnikla URNA, protože policie pracovala i s verzí, že je v bytě zabarikádovaný a ozbrojený. Našla ho ale omámeného léky. Ten muž je Andrej Anastasov – padesátiletý podnikatel, jehož firma EOL CZ donedávna ovládala velkou část českého trhu online erotických inzerátů.
Pod unavenýma očima se mu rýsují výrazné kruhy, jeho pohled je přesto při rozhovoru často pronikavý. Ani jednou se neusměje a neožije ani ve chvíli, kdy dojde na jeho milované videohry. Dřívější spolupracovníci jej popisovali jako velmi sebevědomého a komunikativního, dnes, kdy nejspíš přišel téměř o vše, působí už jen jako stín.
Inzerce, nebo kuplířství?
Centrem Anastasovova byznysu byla stránka na lukrativní adrese sex.cz, kde lidé inzerovali sexuální služby. K ní postupně přibyly více než čtyři desítky dalších podobných webů, které podnikatel v minulosti odkupoval od konkurence a databázi inzerátů mezi stránkami vzájemně propojoval. Za téměř čtvrt století od převzetí domény sex.cz Anastasov vytvořil byznys, který generoval miliony korun měsíčně.
Vše skončilo loni v říjnu, po velkém zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), po níž policie spolu s Anastasovem obvinila dalších sedm lidí z kuplířství (viz box). Jako první detaily o případu přinesly Lidové noviny. V síti skončili kromě něj také ajťáci a lidé, kteří kvůli přivýdělku moderovali obsah portálu. Mezi obviněnými je tak i důchodkyně nebo učitel ze základní školy, jak vyplývá z policejního usnesení, které má deník e15 k dispozici.
Policejní dokumenty se zabývají převážně Anastasovem coby majoritním majitelem EOL CZ, šéfem obviněné skupiny a strůjcem systému, který kolem sex.cz vybudoval. Podle pátrání e15 nicméně policie také intenzivně prověřuje, jak se Anastasov choval k ženám působícím v sexbyznysu. Podle terénních pracovníků, kteří jsou s lidmi provozujícími prostituci v kontaktu, mohlo docházet k situacím, kdy hrozil násilím a ženy vydíral.
Co je podle českého práva kuplířství
„Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na čtyři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci,“ popisuje kuplířství § 189 Trestního zákoníku.
V případu Sex.cz policie své obvinění v usnesení odůvodňuje takto: „V případě právní kvalifikace zločinu kuplířství je tato skutková podstata naplněna tím, že dojde ke kořistění z prostituce provozované jiným, tedy faktický zisk majetkového prospěchu a opakované přijímání úplaty za zřízení inzerce, která nabízí prostituci třetích osob, na němž si obvinění založili de facto živnost,“ upřesňuje aplikaci paragrafu na kauzu společnosti EOL CZ a na jiném místě usnesení přidává ještě jedno, podobné zdůvodnění: „K naplnění trestného činu kuplířství se nevyžaduje, aby pachatel výslovně vyžadoval nebo vynucoval hmotný prospěch z prostituce jiného, ale postačí opakované přijímání úplaty za to, že umožňuje provozování prostituce.“
Tuto část případu, již má e15 potvrzenu z několika zdrojů, nechce NCOZ komentovat a sám Anastasov odmítá, že by se něčeho podobného dopouštěl. Nicméně o tom, že policie řeší také tuto linku, jasně svědčí první tisková zpráva, kterou k případu vydala: „Kriminalisté NCOZ vyzývají další osoby, které se cítí být psychicky, fyzicky nebo jinak poškozeny v souvislosti s inzercí na webu www. sex.cz.“ Od té doby se podle zdrojů e15 policii hlásí ženy, které takové Anastasovovo chování zažily.
Svým nevybíravým, extrémně nepříjemným jednáním s lidmi byl Anastasov nicméně pověstný už v dobách, kdy ještě v sexbyznysu nepracoval. Udělal si kvůli němu mnoho nepřátel, pomohlo mu ale k tomu, aby kolem své osoby vytvořil atmosféru moci, kterou přiživoval historkami s gangsterským nádechem. Abychom tuto jeho stránku lépe popsali, musíme se vrátit do devadesátých let, kdy pracoval jako videoherní novinář.
Ostrý hráč Andrew
Mezi fanoušky počítačových her se Andrej Anastasov zapsal jako dvacetiletý zástupce šéfredaktora herního časopisu Score. Založil jej v roce 1994 s tehdy osmnáctiletým Janem Eislerem, který se stal šéfredaktorem. Spolu pak později začali podnikat i na trhu s inzeráty na sexuální služby a společně také v roce 2001 koupili za stovky tisíc korun doménu sex.cz.
V době svého působení ve Score na sebe Andrej Anastasov upozornil netradičním stylem psaní. Jeho recenze leckdy připomínaly brakové povídky a hráč se kolikrát téměř nedozvěděl, jak se titul hraje a o co v něm vlastně jde. Přesto patřily k nejčtenějším. Andrew, jak zněla jeho přezdívka, neváhal psát explicitně o násilí i sexu a také tím se zapsal do české popkultury konce devadesátých let.
V herní komunitě Anastasovovi ke známosti pomohly i bizarní chvíle, které s ním někteří její členové zažili. Jeho chování i „mafiánská“ stylizace působily pubertálně, na mnohé to ale zapůsobilo. „Někdo si od něj půjčoval CD s hrou a on ukázal na díry ve zdi a s vážnou tváří řekl: Vidíš tohle? To je stopa, jak po mně nedávno stříleli,“ popisuje jeden z pamětníků a insiderů herního byznysu, který si nepřál zveřejnit svou identitu.
Autoritativně a nevybíravě se projevoval i v redakci. Herní novinář Jaromír Möwald ve své bakalářské práci z roku 2012 o historii herních časopisů v Česku popisuje příběh Michala Rybky, který když nastoupil do Score jako juniorní redaktor, hned si Anastasova „znepřátelil“, protože mu neprojevoval dostatečnou úctu. Jiní redaktoři vzpomínají, že jim Anastasov volal třeba ve čtyři hodiny ráno a dožadoval se odevzdání článku.
V době, kdy sociální sítě teprve začínaly, si Anastasov mohl prostřednictvím vlivného herního časopisu budovat v komunitě hráčů jakýsi kult osobnosti. Po neshodách s vydavatelem v roce 1996 opustil Score nejprve „Ice“ Eisler, pak i Anastasov, když se ale o dva roky později do vedení časopisu zase vrátili, mohli si dovolit dát na obálku magazínu s více než padesátitisícovým nákladem titulek „Ice a Andrew zpátky ve Score“. A komunita byla nadšená.
S Anastasovem bylo kvůli jeho nevyzpytatelnému chování složité vyjít, pro časopis byl však cenný svými chytrými byznysovými nápady, které se následně finančně vyplatily i jemu samému. Už v době svého prvního působení ve Score s Eislerem k časopisu začali přibalovat CD přílohu se softwarem a hrami v plně hratelných verzích. Vydavatel byl skeptický, nevěřil, že příloha bude úspěšná, mladí redaktoři s ním proto uzavřeli dohodu: jedna verze časopisu vyjde s CD a druhá bez CD. Tu s CD budou sponzorovat z vlastní kapsy, ale na oplátku dostanou výrazné podíly z prodaných kopií.
Díky odvážnému rozhodnutí vydělali Anastasov s Eislerem na tu dobu solidní peníze, které se staly základem prostředků, za něž později koupili domény sex.cz a erotika.cz. Za atraktivní webové adresy dohromady zaplatili zhruba milion korun.
CD přílohy se však paradoxně staly příčinou Anastasovova definitivního konce ve Score v roce 1999. Na jednu z nich umístil ukázku očekávané hry Quake 3, aniž měl povolení distributora. Pirátský krok měl za následek vyhazov.
Až po Anastasovově odchodu se začalo více mluvit o jeho chování a jednání, jež byly často za hranou novinářské a manažerské etiky. V roce 2020 je například popsal publicista a herní vývojář Jindřich Rohlík pro magazín Bonusweb: „Stávalo se příkladně docela běžně, že slíbil titulní stránku více firmám, jen aby mu daly hru dříve než ostatním časopisům. Když to nezabralo, začal s docela sprostým vydíráním, kde vyhrožoval malým prostorem pro recenzi, nebo dokonce špatným hodnocením hry.“
Stejný styl jednání popisují také Anastasovovi klienti a kolegové z dob, kdy už se plně věnoval sexbyznysu. „Jednat s ním je vždy extrémně nepříjemné. Ten člověk dokáže každého vyvést z míry,“ říká pod podmínkou anonymity jeho spolupracovník, který také skončil v policejní síti kvůli obvinění z kuplířství. „Důvod k zásahu byl nejspíš ten, že se konečně Andrejovi podařilo naštvat někoho hodně důležitého,“ spekuluje bez bližšího upřesnění, zda mělo jít o někoho od policie, nebo jen vlivného inzerenta.
Na rozdíl od redaktorů herního časopisu jsou ale lidé provozující prostituci v mnohem zranitelnějším postavení. Nejčastěji to bývají ženy v exekuci, matky samoživitelky, které poskytováním sexu za peníze nezbohatnou, jen jim tato práce pomáhá nespadnout na úplné existenční dno a zaplatit alespoň nejnutnější účty. Do toho se pohybují v prostředí, kde mnohem více hrozí, že se na nich někdo dopustí fyzického a sexuálního násilí. Nehledě na stigmatizaci, která je s prostitucí spojená. Jejich složitá situace je tak snadno zneužitelná.
Inzerovat na sex.cz a dalších portálech ze skupiny bylo pro řadu lidí ze sexuálního byznysu v podstatě nevyhnutelné, protože Anastasov skupoval své konkurenty a trh z velké části ovládal. To mnohokrát v usnesení konstatuje i policie. „Obvinění si byli také vědomi svého dominantního a monopolního postavení na trhu, kde je zřejmá takřka nulová konkurence na poli sexuální inzerce ve virtuálním prostoru v ČR, kdy samotný web sex.cz je označen názvem ,největší databáze erotických služeb v ČR‘,“ píše se v dokumentu, který má e15 k dispozici.
Díra na trhu
„Hledal jsem rychle děvče na večer – a zjistil jsem, že nic takového na internetu není,“ popsal v roce 2020 pro Reflex Anastasov, jak přišel na nápad s portálem s erotickými inzeráty. S tím, že služby žen provozujících sex za peníze sám využívá, se nikdy netajil a běžně se chlubil přátelům, s jakými ženami spal, a ukazoval jim třeba i jejich fotografie.
„Nejdřív jsme fungovali na adrese escort.cz a pak jsme kupovali další domény jako sex.cz nebo erotika.cz. Byla to díra na trhu a zkrátka tu chyběla podobná erotická seznamka,“ upřesňuje Anastasov v rozhovoru s redaktorem e15. Podnikat v byznysu s online inzeráty nabízejícími sexuální služby chtělo v té době jistou odvahu. V roce 2000 používalo v Česku pravidelně internet odhadem ani ne půl milionu lidí. Podle toho vypadala i návštěvnost domény sex.cz, která se pohybovala kolem pár stovek unikátních uživatelů denně a do odkupu Anastasovem na ní nebyl žádný obsah. Podle dobového archivu to byl křiklavě červený web s větou bez diakritiky: „Na teto strance muze byt i odkaz na vase eroticke zbozi a sluzby.“ Pod ní byl odkaz na e-mailovou adresu pro zájemce o pronájem nebo nákup domény sex.cz.
V roce 2023 už ale podle serveru similarweb.com navštívilo sex.cz i přes milion uživatelů měsíčně. A nejpopulárnější inzerát na stránce měl třeba až 800 tisíc zobrazení. Lidem pracujícím v sexbyznysu tak Anastasovův tým nabízel velmi populární nástěnku pro jejich nabídky, a tedy i větší množství potenciálních klientů.
Sex.cz postupně začal generovat miliony korun měsíčně. „Lze konstatovat, že výnosem z trestné činnosti za měsíc březen 2023 je minimálně částka 3 365 174,03 Kč,“ píše se v policejním usnesení. Hodnota majetku, který v době zásahu policie zabavila, se pohybuje kolem 60 milionů korun. „Jednalo se zejména o nemovitosti, slitky zlata, finanční prostředky na bankovních účtech i v hotovosti a motorové vozidlo,“ upřesnil v říjnu pro iDnes.cz mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
S Eislerem Anastasov podnikal až do roku 2016, pak jeho podíl za přibližně 20 milionů koupil Jakub Červinka a jeho firma Gods se začala starat o technickou podporu. Protože 70 procent celého podniku držel Anastasov, měl z celé obviněné skupiny největší příjmy. Červinka se nechtěl pro e15 vyjadřovat, stejně jako Anastasov však trvá na své nevině a že se nedopustil ničeho trestného.
Síť erotických stránek ale nesestávala pouze z inzerátů. Součástí bylo i diskuzní fórum Norník, kde anonymní uživatelé hodnotili „výkony prostitutek“ a dávali si různé tipy na společnice a také na erotické zážitky v zahraničí. Další službu přinášel web mapy.sex.cz, který lokalizoval adresy míst, kde sexuální pracovníci nabízeli své služby, a specializovaných podniků. Všechny adresy z kdysi velmi rozvětveného portfolia jsou už několik měsíců policií zablokované a nejspíš to tak zůstane do konečného rozsudku „Budeme muset počkat na verdikt soudu. Stejně je to podnikání zničené a bůh ví, kdy se to vrátí,“ předpovídá Anastasov.
V době budování svého impéria velmi pečlivě sledoval trh a snažil se držet své dominantní postavení, což také popisuje policie: „Zároveň je opět z provedených odposlechů zadokumentovaná konverzace o převzetí (odkoupení) konkurence (web bezpasaka.cz) ze strany obviněných, k získání ještě většího podílu na tomto trhu, ,což bude mít velký psychologický efekt, protože jsou tam další dívky, které se před nimi zatím schovávají a nechtějí u nich inzerovat‘,“ parafrázuje dokument jednu větu z odposlechu.
Deník e15 mluvil s několika podnikateli, od nichž Anastasov nakupoval webové stránky do svého portfolia. Také oni si stěžují na podivné chování šéfa EOL CZ. „Jednání s ním bylo opravdu nepříjemné. Byl to střet se světem z 90. let,“ popisuje jeden z nich, který si přál zůstat v anonymitě. „Když jsem ale pak začal jednat s jeho společníkem panem Červinkou, vše probíhalo hladce a nikdo nás třeba z ničeho nic neosočoval, že lžeme. Rozhodně se ale nedá říct, že by na mě Anastasov nějak tlačil nebo se dopustil něčeho za hranou.“
Velmi zvláštní praktiky
„Myslím si, že zásah proti nám spustili proto, že matka mojí slečny, která nesnášela náš vztah a pracovala u kriminální policie, musela uvést věci do pohybu. Nemám na to důkaz, ale do té doby byla policie nečinná a zničehonic se to změnilo až teď,“ popisuje Anastasov redaktorovi e15, jak se podle něj stalo, že se policie zaměřila právě na jeho firmu. Policie jeho spekulace nechala bez komentáře.
Majitel sex.cz argumentuje právními analýzami, které si na začátku podnikání nechali provést. Od té doby se legislativa nezměnila, a tak nikdo z firmy nepředpokládal, že může být něco špatně. „Nemůže to být kuplířství, protože kuplíř hlídá ten kšeft a počet aktů, z nichž si pak bere procento. My jsme to inzerovali za stabilní cenu pro všechny,“ tvrdí Anastasov.
Jenže lidé, kteří pracují v terénu s těmi, kdo prostituci provozují, to vidí jinak. Problém podle nich nebyl jen v pravidlech poskytování prostoru pro inzeráty, ale opět i v Anastasovově chování a jednání. „Sexuální pracovnice nás požádaly, abychom řešili jeho údajně velmi zvláštní praktiky,“ naznačuje pro e15 Zdeňka Pecharová ze Spolku pro ochranu žen.
Pro Lidové noviny krátce po zásahu uvedla, že se jí některé ženy svěřily, že je Anastasov měl vydírat a hrozit jim fyzickým násilím. Dnes už údajně na žádost policie nechce tuto věc více komentovat a odkazuje pouze na svůj starší rozhovor z října minulého roku. „Měla to být třeba věta: Já rozhoduju o tom, kdy ty ukončíš inzerci. Osobně si to vykládám tak, že kvůli faktu, že se v tom oboru pohyboval dlouho a měl takřka monopol, získal pocit nedotknutelnosti. Pocit, že může všechno. Jako by se dostal mimo realitu a už nechápal, co se může a co už ne,“ popsala praktiky Pecharová Lidovým novinám.
Redaktor e15 měl možnost pročíst si množství e-mailů a instagramových zpráv zejména od žen pracujících v sexbyznysu, které nestandardní praktiky potvrzují. Zprávy přišly různým organizacím, jež se zabývají ochranou žen v sexuálních službách, a stěžují si na Anastasovův nátlak, když šlo o platby za inzeráty, a také na komunikaci – měl jim sprostě nadávat a do telefonu je ponižovat.
Také další lidé z terénu, kteří se zabývají ochranou žen a mužů vydělávajících si sexuálními službami, pro e15 anonymně, aby neztratili důvěru svých klientů, potvrdili, že o tom, že Anastasov na některé inzerenty tlačil, vědí. „Dostávaly se k nám příběhy, kdy si ženy musely zaplatit třeba více měsíců inzerce najednou.“
A policie potvrzuje, že pro některé klientky měl Anastasov zvlášť přísná pravidla. „Bylo také zjištěno, že v několika případech, kdy se jednalo o ženy asijského původu, obviněný Anastasov vyžaduje, aby tyto platily alespoň na půl roku dopředu,“ píše vyšetřovatel. Cena za měsíční inzerci na propojených webech byla 4840 korun v Praze a 3630 mimo hlavní město, takže zmíněné pražské inzerující musely uhradit jednorázově téměř třicet tisíc korun. Cena za hodinu sexuálních služeb se přitom podle odhadů v současnosti pohybuje kolem 1500 korun, takže tyto ženy musely teoreticky v onom půlroce poskytnout své služby dvěma desítkám zákazníků, jen aby si na inzerci vydělaly.
„Celkovou cenovou politiku ve společnosti určuje obviněný Anastasov, který také rozhoduje o případných slevách v rámci výhodnějších balíčků či o tom, zda si daný klient musí předplatit více měsíců, aby mu vůbec inzerci spustili,“ uvádějí kriminalisté. Výhodnější podmínky skupina nabízela například větším inzerentům, často podnikům s více sexuálními pracovníky, kteří měsíčně platili přes 100 tisíc korun.
„Odposlechy zachycují také konverzaci, v níž se obvinění přesvědčují, jak je jejich klienti potřebují existenčně. Mnohokráte je toto zmíněno v komunikacích s klienty, přičemž je na toto obvinění upozorňují, čehož opakovaně využívají a pracují s daným faktem ve svůj prospěch právě ve vztahu vůči svým zákazníkům (výhrůžky o zrušení inzerátů pro prostituující se klienty, pokud se nepodvolí daným podmínkám nastaveným obviněnými, a též ,upozornění‘, že pokud klienti od nich odejdou, tak ,zkrachují jako ti, co to udělali‘ (viz odposlechy),“ uvádí dokument.
Policie také upozorňuje, že někteří lidé ze skupiny využívali služeb sexuálních pracovnic a touto cestou na klientské podniky dohlíželi: „Nutno je také zmínit, že obvinění si ze zištných důvodů v některých případech zařizují osobní kontroly podniků a salonů, zda tam nepracuje více dívek, než u nich inzeruje, a v případě, že toto zjistí, striktně vyžadují registrace a zaplacení všech dívek, které v daném podniku pracují. Z tohoto důvodu mají nastavená pravidla tak, že v případě, že se jedná o salon či větší podnik, musí tento pak platit alespoň za tři dívky, a to i v případě, kdy majitel či provozovatel tam dívek má méně.“
Ani s těmito klienty Anastasov nejednal v rukavičkách, jak popisuje jeden z obviněných, s nímž redaktor e15 mluvil: „Rozhovory s ním dokázaly být opravdu nepříjemné. Byl urputnej v tom, co říkal, osočoval ty lidi ze lži, pokud si myslel, že lžou. U každého měl svou poznámku, a když mu někdo řekl, že zaplatí za dva dny, a zaplatil za tři dny, tak si to pamatoval. Všechno si poznamenal a konverzaci vedl přímým a konfrontačním způsobem.“ Anastasov ale kritiku odmítá. „Každý si může tvrdit, co chce,“ poznamenává k tomu a popírá, že by se choval nějak nestandardně nebo za hranou zákona.
Udání od „člověka z firmy“
Policejní vyšetřování podle trestního oznámení založeného ve spise odstartovalo v březnu 2022. Anastasov tvrdí, že oznámení je falešné, protože je podepsané jedním z obviněných členů skupiny. V oznámení se upozorňuje na kuplířství, zastrašování a vydírání. Celá skupina je nicméně obviněná v současné době jen z kuplířství. V dalším řízení pak policie řeší nelegální látky, které u Anastasova nalezla. Více informací sdělovat kriminalisté nechtějí, a to ani obecné informace o průběhu vyšetřování, například kolik svědků už vyslechli a podobně. „Přípravné řízení trestní je ze zákona neveřejné. Z tohoto důvodu k věci nebudeme poskytovat více informací,“ upozornil e15 Jaroslav Ibehej.
Krátce po přijetí trestního oznámení zahájila policie sledování celé skupiny a požádala soud o povolení odposlechů. Ty patří mezi důležité důkazy ve spise, který má kolem osmi tisíc stran. Právě s pomocí informací získaných přes napíchnuté osobní telefony a také čísla sloužící k objednávání inzerce policie došla k závěru, že skupina věděla, že inzeráty nabízejí sexuální služby za úplatu. Jako další argument spis uvádí případ, kdy si jeden pár chtěl podat inzerát, že hledá někoho pro sex ve třech, a tým ze sex.cz mu vysvětlil, že k tomuto druhu inzerátů stránky neslouží. Policie také upozorňuje na větu jednoho z obviněných, který shrnul celý byznys model slovy, že byl „o píchání a penězích“.
Trestní oznámení na společnost EOL CZ, provozovatele sex.cz, které vyvrcholilo říjnovým zásahem, nebylo zdaleka první, jež se týkalo povahy a způsobu podnikání této firmy. Ta minulá ale policie odložila včetně oznámení, jež podal již zmiňovaný Spolek pro ochranu žen, které upozorňovalo na ohrožování sexuálních pracovnic. „Zhruba před rokem a půl jsme naše zjištění o skupině kolem pana Anastasova postoupili policii. Bylo to na základě prvotních informací, které jsme získali od několika sexuálních pracovnic nezávisle na sobě. Ty nám sdělily, že obětí by mělo být ve skutečnosti mnohem víc,“ popisuje ředitelka spolku Pecharová bez dalších podrobností.
Proč jen sex.cz?
Policie zatím odmítla komentovat, proč zasáhla pouze proti provozovateli sex.cz. Celá kauza přitom způsobila na trhu s erotickými inzeráty nervozitu. Například Annonce krátce po zásahu vypnula server sexystranky.cz, který poskytoval prostor pro obdobné inzeráty. Záložku s ceníkem tohoto serveru, který byl umístěn na webu Annonce, nahradila prohlášením, ve kterém se například uvádí, že „provozovatel portálu Annonce jasně deklaruje, že tento web není určen k šíření jakéhokoli eticky nevhodného obsahu. Jde například o inzeráty, které by mohly být skrytou nabídkou prostituce nebo obsahovat jiný nezákonný materiál.“ A dokonce vyzývá k nahlášení nelegálního obsahu. Proč tak Annonce učinila, zatím mluvčí Miroslav Václavík ani po několika dnech nevysvětlil s odůvodněním, že zodpovědní pracovníci mají dovolenou.
Ženy a muži, pro které je nabídka sexu zdrojem obživy nebo přivýdělku, se ovšem bez online míst, kde mohou své služby nabízet, dnes neobejdou. Jak uvedl web PrahaIn, po vypnutí sex.cz řadě podobných serverů začala inzerce sexuálních služeb narůstat.
