„Vedle prvních rozsudků už je dohromady jedenáct obžalovaných právnických osob a několik desítek dalších čelí obvinění. Předpokládám, že soudy začnou zákon aplikovat ve značné míře,“ řekl deníku E15 tajemník katedry trestního práva PF UK Lukáš Bohuslav, který přechod této v tuzemsku zbrusu nové právní úpravy do justiční praxe sleduje.
Postihy jsou zatím mírné. Dvě odsouzené společnosti s ručením omezeným a jedno občanské sdružení nedostaly nejtvrdší tresty, jako je zrušení právnické osoby či zákaz činnosti až na dvacet let, propadnutí majetku nebo maximální pokuta 1,46 miliardy korun. Za přečin úvěrového podvodu soud jednomu z eseróček uložil nejnižší možnou peněžitou sankci, 20 tisíc korun. Další odsouzená firma a sdružení byly potrestány citelněji. Za neodvedení daně a dotační podvod s celkovou škodou přes 126, respektive 52 tisíc korun musí v denním tisku zveřejnit celé znění rozsudků, což vedle úhrady nákladů na otištění negativně dopadne na jejich pověst.
Obezřetné musí být i obce a kraje. Měly by přijmout taková preventivní opatření, aby starostové, radní, ale ani řadoví pracovníci pokud možno nemohli páchat trestnou činnost.
S výjimkou zrušení či zákazu činnosti se na samosprávy vztahují úplně všechny ostatní paragrafy. „Zákon platí i pro podniky ve vlastnictví obcí a krajů,“ dodal Bohuslav.
Normu předložila parlamentu Nečasova vláda po řadu let trvající kritice OECD a Evropské unie. Česko bylo poslední zemí osmadvacítky, které podobnou úpravu nepřijalo. Poslanecká sněmovna nakonec přehlasovala veto tehdejšího prezidenta Václava Klause, který zákon označil za alibistický, protože „trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce“. „Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat a ne mu dávat průchod,“ napsal Klaus v odůvodnění svého rozhodnutí.
Do začátku ledna 2012, kdy novinka vstoupila v platnost, bylo možné právnické osoby sankcionovat jen za správní delikty. Odborníci se shodují, že jde o standardní a celkem kvalitní normu, která vyjmenovává na osm desítek trestných činů. Některé z nich jako třeba sexuální obtěžování, se však zdají být nadbytečné. Na druhé straně nezahrnuje například porušování pravidel na ochranu hospodářské soutěže nebo porušení povinností při správě cizího majetku.
Lukáš Bohuslav: Pomůže jen prevence a jasná odpovědnost
Lukáš Bohuslav z katedry trestního práva PF UK |
Když firma prokáže, že proškolila zaměstnance nebo určila jejich konkrétní odpovědnost, stíhání se vyhne, říká Lukáš Bohuslav z katedry trestního práva PF UK.
* E15: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob hovoří o takzvané přičitatelnosti. Co to znamená?
V našem právním řádu jde o zcela nový pojem. Přečin nebo trestný čin může být spáchán jak jednáním orgánu právnické osoby, tedy představenstvem, dozorčí radou nebo holdingem, tak i zaměstnancem. Bude nějakou dobu trvat, než se s přičitatelností a vůbec celým zákonem orgány činné v trestním řízení a soudy sžijí. Zatím v podstatě neexistují judikáty.
* E15: Co by firmy měly dělat, aby stíhání předcházely?
Jak jejich vedení, tak zaměstnanci by měli být řádně proškoleni. V první řadě musí vědět, co všechno zákon obsahuje a jaká rizika skrývá. Ve druhé linii by měla právnická osoba umět možná interní i externí rizika vyhodnocovat, tedy mít nastavené účinné kontrolní mechanismy. Konkrétně to mohou být etické kodexy či pracovní řády. Podstatné je to, že pokud je zaměstnanec proškolen, a přesto se dopustí deliktu, firma se může hájit tím, že udělala vše, co jí zákon ukládá, a takzvaně se vyvinit. Pak bude postižen jen její zaměstnanec. Totéž platí o vymezení odpovědnosti toho či onoho zaměstnance nebo člena managementu. I pak bude trestnímu postihu vystaven pouze jedinec.
* E15: Za co mohou být zaměstnanci a spolu s nimi jejich zaměstnavatelé stíháni?
Třeba za používání nelegálního software či záměrně zkreslené údaje v daňovém přiznání nebo v žádosti o evropské dotace. V Evropě jsou časté trestné činy chemických továren vůči životnímu prostředí.
* E15: Setkáváte se na katedře trestního práva se zájmem firem a samospráv o nový zákon?
Především mezi samosprávami je povědomost o trestní odpovědnosti právnických osob minimální.